Čarodějky z předměstí (1990)

Filmový hřích z raných devadesátek, na který když jsem narazil v telce, tak jsem jen nevěřícně zíral, co to má jako být. Přišlo mi to jako scenáristická slátanina s nesnesitelnými uřvanými dětskými herci (a celkově krajně nesympatickým obsazením) a vrcholně stupidním a nudným dějem, kde nic nedává smysl. Vydávat tuhle nevtipnou sračku za rodinnou komedii, to je zlý vtip.

Nevím no, viděl jsem už tedy mnohem lepší a zábavnější rodinné komedie než bylo tohle. Pár vtipných momentů by se tu našlo, ty dvě malé čarodějky občas dokázaly slušně „zabrnkat na nervy a způsobit neplechy“, nicméně popravdě zas až tolik jsem se u sledování nebavil – jak jsem si představoval. Asi nejvíc jsem se zadíval na mladou Lindu Rybovou, ale to hlavně protože jí mám jako herečku docela rád a svého času se mi i dost líbila vzhledově, co se však hereckého výkonu týče, tak tady taky žádná sláva. Hudební doprovod byl ale slušný, to musím uznat.

Film, který by měl být pouštěn jako součást iniciačního rituálu každého mladého okultisty. Mě osobně nejvíce zaujala skvěle natočená jízda Avie a pak také fenomenální ústřední píseň, která prostupuje celým filmem a je obdařena originálním Svěrákovým textem... tohle jsou 2 hlavní tahouni filmu. PS: Devět z deseti českých psychotroniků doporučuje tento snímek.

Režisérka Králová točila lepšie, keď jej do toho nekafrala kolegyňa Plívová. ČzP sú skvelou ukážkou toho, ako môže socialistický film oživiť Nežná revolúcia. Petra a Veronika sú neposlušné voči autoritám všeho druhu. A nie len ony. Pán učiteľ ukradne auto a po príchode policajtov neomylne žiačkam zavelí, utekajme! Namiesto výchovnej morality, tu tak máme rodinný film vystavaný na individuálnom vyčnievaní z radu a beztrestnom, hoci hravom ubližovaní druhým. Ono to vtipné nebolo skoro vôbec, ale na svoju dobu dosť originálne.

Já dávám spíš palec nahoru. Sice ta úvodní melodie je hodně vtíravá a hraje na sto způsobů v celém filmu (včetně té metalové kytary), ale výkony obou dětských představitelek jsou hodně dobré, hlavně Lucie Čechová exceluje. Linda Rybová nemůže uniknout pozornosti, je tu hodně mladá a už ne bez půvabu. Sympatický mi byl i pan učitel Rudolf Pellar, akorát se nemůžu zbavit dojmu, že ho možná předaboval Adamíra (ale zřejmě se pletu, měli jen podobný hlas). Rozrůstající se sídliště a proti němu původní zástavba, taková základka pro sídliště byla před a po revoluci snad v každém větším městě.