Boris Vian (2009)

Boris Vian je můj miláček, od něhož jsem načetl téměř vše, co mu zatím vyšlo v češtině. Když jsem proto zaregistroval, že o něm na Artu poběží tento dokument, projevil jsem zájem ho zhlédnout. Abych následně zjistil, že kdybych si ho nechal ujít, v podstatě o nic bych nepřišel. Největší slabinou tohoto dokumentu je, že značná část jeho obrazového materiálu je pouze ilustrační - marná sláva, od Vianovy smrti už nějaký ten pátek uběhl, a původních autentických záběrů se s ním zřejmě moc nezachovalo (a pokud ano, v tomto dokumentu se objeví spíše sporadicky). Z toho plyne moje divácké rozčarování, vážně mě nebaví sledovat nějaké stupidní záběry muzikantů, rukou na klavíru, otáčející se lebky, a podobných nesmyslů, které jsou doprovázeny suchopárným komentářem. O Vianovi jako literátovi se zde navíc příliš nemluví (z jeho textů jsou zmíněny jen některé, a to ještě dosti povrchně), a dokument se ho spíše snaží vykrestlit jako všestranně založenou tvůrčí osobnost, která nadevše milovala svobodu a jazz. Fajn, ale to je právě to, co mě na něm vůbec nezajímá, Vianův osobní život mi je osobně ukradený, a z jeho života mě zajímají pouze ty nejdůležitější věci, které mají vztah k jeho literární tvorbě a zasahují ho do dobového kontextu. Pro mě osobně strašné zklamání, tenhle dokument je nejen klasický případ veřejnoprávní nudy, ale i smutným dokladem toho, že když krucinál nemám dost záběrů o tom, o čem chci točit, tak doprdele nic netočím. Horší příklad dokumentárního vaření z vody aby pohledal.(22.02.2015)

Nikdy nevím, jak tyto dokumenty hodnotit - nějaký ten rodinný archiv, nějaká ta dobová videa a k tomu voiceover jak z Kalendária. Pak nezbývá než hodnotit dle předmětu dokumentu, což mi nepřijde zcela objektivní, protože nebýt třeba tento o výjimečné osobnosti, mnou vysoce respektované, tak si možná tak odplivnu. Ale co, Boris je multitalentovaná legenda a film o něm, který není úplně zpackaný si nadprůměr zaslouží. I spit on your graves ! (jo a dík, šel jsem si udělat rekapitulaci do knihovny a zjistil, že mi někdo čmajz Pěnu dní).(17.02.2012)

Před pár lety jsem si ve své tehdy nejoblíbenější knižní edici Galerie moderních autorů zakoupil do své sbírky titul s dvěma díly : Pěna dní + Červená tráva od naprosto mě tehdy neznámého autora .. to jsem udělal snad jen dvakrát v životě, koupit knihu od neznámého spisovatele .. dodnes jsem ji vlastně ani nečetl, teď to ale napravím, protože díky tomuto povedenému dokumentu jméno Boris Vian přestalo být pro mě velkou neznámou …(16.02.2012)

Vian byl úžasnou osobností, dokument nádherně líčí celý jeho život a to, že uznávali i lidi Jako Raymond Queneau nebo Jean-Paul Sartre tak to už něco znamená.(13.10.2013)

V titulcích filmu uvedeno: režie Philippe Kohly.(17.02.2012)