Blaťácká povídačka (1977)

Československá krátká televizní pohádka z jihočeského prostředí o pracovité Kačence (Z. Ondrouchová, žel bohu to byla pro mladou krásnou herečku její poslední role před jejím předčasným skonem), která našla službu na statku, kde v noci straší. V maštali se tam o půlnoci bijí sukovicemi dva černí prokletí čeledínové a hádají se o ukradené peníze a smutný hospodář Z. Martínek neví, jak kletbu zrušit. Na tancovačce prozradí Kačenka tajemství svému milému Vinckovi (P. Štěpánek), který má pro strach uděláno a ihned se rozhodne hospodářství zbavit prokletí. Onen Vinckův vítězný souboj s přízraky v maštali trvá pouze několik vteřin a vypadá to, jakoby ani nemusel vyvinout nějaké úsilí a tento jeho hrdinský čin tak ani nestojí za řeč. Nesoulad mezi dlouhým úvodem a přípravou k tomuto příliš krátkému a navenek banálnímu osvobození statku vnímám jako velký nedostatek, neboť ono potřebné napětí a odvaha, kterou se prezentuje hlavní hrdina, se v tomto případě jaksi nemohla projevit. Celkově dostal P. Štěpánek málo prostoru, více než bojem o srdce své milé zaujal interpretací lidových písní na taneční zábavě. V dalších rolích se objevil L. Pešek jako bylinkář Jíra a kmotřička Apolenka v podání L. Havelkové. Režisérka V. Jordánová natočila spíše podprůměrnou pohádku, ve které se sice dali z počátku zaznamenat jisté strašidelné prvky, ale nezvládnutou hlavní dramatickou částí, vyšli vniveč.

Tak primitivní a odfláknutou pohádku jsem snad ještě neviděla. Kdyby ty strašidla alespoň ukázali když už nic. Ale to né. Tentokrát se zde šetřilo až moc. Tři hvězdičky tvoří samotný Ladislav Pešek, prostředí a krátká délka pohádky. Kdo chce od pohádky mnohem víc a je taky o strašidlech, tak mohu vřele doporučit O bojácném Floriánkovi.

Odvážnému štěstí přeje, aneb kdo se nebojí, ten může i strašná strašidla ze statku vyhnati, děvče milovaný za ženu pojmouti a krásnou hrnčírnu na černých blatech si postaviti. Jen ty hříšný peníze, „nám samotnejm by štěstí nepřinesly. Ať jsou pro všechny chudý a potřebný …“, tak tedy, to byla tedy docela škoda, jako kdyby Vincek s Kačenkou chudý a potřebný nebyli … Jinak se ale jedná o velmi malebnou studiovou pohádku s jednoduchým, milým příběhem, na který se i po letech hezky dívá.

kingik: tak solidní horor jo? ty seš šašek :) jó kdyby se po večerech mydlili, tak to ti věřím že bys zkoprněl, ale takhle?.. strašidelná byla jen jedna věc, a to ta že pár měsíců na to byla ondrouchová v pánu...a co se týče pohádek podobnýho rázu, tak zajímavý je hlavně to, že sou ty prokletí vždycky takhle supermegachatrný, když na ně zabere jedna prachvobyčejná rýmovačka....

Staročeská krajová mluva, pěkné kulisy, sympatičtí hrdinové a pěkné písničky zpříjemní studiovou pohádku, která děti poučí o tom, že strachu je třeba se postavit a někdy je za to člověk i odměněn. Jen je škoda, že nejdůležitější scéna vyzněla pouze jako stínohra.