Black Shampoo (1976)

U nas , v CZ a SK hnojoch a luzroch sa zahanat neznamymi zanrami ako polizzioteschi alebo carsploitation, nazisploitation, blackspoitation je casto o drzku - ludia pozeraju Ordinaciu u Ruzovych dementov, ci jaxa ta kravovina vlastne vola, kadejake pritrtkane reaity sou... no a potom filmuznaly divak, ktory zaviedol filmovu prax namiesto teorie to ma tazke. Komentatorska bieda tu zas vladne, kvalitne komentatori blackspoitation prakticky ignoruju, coz je skoda. Ako spravne pise JFL, populárne boli najma blackspoitation filmy, ktore pretransformovali a prefarbili Biely Hollywood a jeho zanre - dramy, western, kriminalky, gangsterky - na poziadavky americkych cernochov, teda cernosskeho pubilka. Stale ich v USA zije okolo 13 - 14 %, viac nie. Do USA sa dostali z Afriky - prva lod s cernochmi pristala v USA tusim roku 1619. Film samozrejme nema akcne casti, ani prestrelky, je to skor spolocenska konzervacka, kde je dolezita muznost cernochov a sex s holkami. herci mi boli fakt hodne neznami, nepoznam ani jedno meno : 77 %(26.02.2020)

Jonathan, majitel kadeřnictví na Sunset Stripu je u žen velice žádaný, jako kadeřník i milenec. Recepční Brenda z jeho podniku má problémy se svým bývalým zaměstnavatelem a dokonce je unesena, Jonathan se vydává do akce... Blaxploitation žánr zatím moc neznám, tohle je vlastně první kousek co jsem viděl a byl jsem až trochu překvapený, jak dobrý (kamera, herci) ten film vlastně je - prostě jsem čekal, že to bude víc "upatlaný". Je tu dost erotiky, nahoty, nějaké ty násilnosti, krev, oproti tomu demolice kadeřnictví jako klaunské vystoupení. Tempo postupně graduje, nakonec přijde ke slovu i motorová pila... Prostě zábava. Určitě se kouknu na další podobné filmy.(21.02.2014)

Blaxploitation filmy bývají vnímané jen jako brakové žánrovky pro afroamerické publikum, což ovšem zastiňuje jejich význam coby paralelní kultury. Nabízely svým divákům vzory pro pozitivní identifikaci, rezonovaly s dobovými náladami cílového publika, utvrzovaly jeho hodnoty a vytvářely referenční rámec pro budování kulturní identity. V tomto ohledu jsou pozoruhodné ty blaxploitation filmy, které cíleně "přebarvovaly" klasické žánry bílého Hollywoodu jako western, horor či gangsterský film nebo přímo pro afroamerické diváky přejímaly konkrétní postavy, mýty a hity mainstreamové popkultury. Zcela fascinující je v tomto ohledu právě prostopášná lascivitka s kriminálními prvky "Black Shampoo", který se rázně vymezuje vůči retro satiře Hala Asbyho "Šampón" (Shampoo, 1975). Při porovnání původního portrétu společnosti ve spárech sexuální revoluce a jím inspirované přímočaré oslavy virility černochů si nelze odpustit myšlenku, že snímek vznikl proto, aby ukázal, že žádný běloch se v libidu a výkonu nevyrovná černochům s jejich proslulými přednostmi. "Black Shampoo" je doslova "bigger and better" (jak se příznačně říká v první větě celého filmu), než Ashbyho "Šampón", který jako by představoval útok na mýtus sexuální výkonnosti černých mužů, když nechal všechny ženské skákat do postele s Warrenem Beattym. Zdejší hrdina, majitel kadeřnického salónu honosně oslovovaný jako pan Jonatahan, má "jako jediný to správné náčiní", čehož nadšeně využívají bílé paničky z širokého okolí. Ale zatímco sex s nimi je pro tohoto nabušeného alfasamce pouze sportem, když přijde ta pravá, tedy černá dívka, mění se v citlivého romantika, ale i odhodlaného bojovníka proti všem zlounům, kteří brání jejich společnému štěstí. Zatímco Ashbyho "Šampón" byl retro film, jenž se ohlížel zpět za dobou sexuální revoluce, "Černý šampón" je zasazený do současnosti a absurdně glorifikuje sexualitu a mužnost jako definiční prvky černošských mužů.(16.04.2013)