Black Mirror: Bandersnatch (2018)

Zábavný, ale trošku samoúčelný gimmick. Koncov tu máme dosť ale koľko z nich je o niečom? Stanley Parable bol po všetkých smeroch dôslednejší - nehovoriac o tom že tento koncept svedčí viac hre, ako filmu. Som ale rád, že som si ho vďakašikovným ľuďom na internetemohol vyskúšať aj po tom, ako ho netflix stiahol z ponuky.

Těžko říct, kolik času jsem na sledování tohoto filmu měl (před pár lety jsem ho pustil na Netflixu na počítači a nefungoval, potřeboval cosi interaktivnějšího, mobil možná stačil). Teď každopádně fungoval, takže kdy jindy si ho pustit než den před tím, než ho Netflix ze služby nadobro odebere. A jsem moc rád, že jsem to udělal. Snímek vás donutí přemýšlet, můžete se v něm vracet, všímat si detailů. Není to dokonalost, ale je to výborný zážitek, jakých by se současnými možnostmi mělo být mnohem víc.

Půjdu do extrému. Takže... 1. Vysrat se na českou lokalizaci (nemá ani české titulky a do prdele že to je součástí hodnocení) je od netflusu směrem ke všem fanouškům Black Mirror a jejich předplatitelům na úrovni prostředníku do ksichtu... 2. Když už se vám povede přelouskat angličtinu, tak zjistíte, že vlastně není nijak o co stát, protože většina rozhodnutí je jen iluzí svobodné vůle a ZDALEKA to nebude tak zajímavé, jak byste si mohli myslet... 3. Will Poulter má prostě divnej ksicht. Takže k angličtině a rádoby svobodě vás bude rušit už jen tím, že tam vůbec je... 4. Dokonce i u věcí, kde to vypadá, že mají nějaký vliv, to tak občas není. Lidi, tahle sračka má jenom 5 konců. Brzy se objeví v zajímavostech. Nicméně... 5. Prvnímu interaktivnímu filmu nesahá ani po kotníky. Pro ty, kteří nevědí - pochází od nás. Jmenuje seKinoautomata je parádní... ... Tady dávám ODPAD.

Protože vůbec nehraju počítačové hry, tak bylo pro mě setkání s interaktivním filmem tohoto druhu zjevení, asi jako byl pro některé posluchače šok rozhlasová Válka světů v roce '38. Samozřejmě souhlasím s tím, že film má plno mušek, ať už stran dialogů, kontinuity a některých poněkud naivních zápletek. Nicméně proto, že asi vnímám Bandersnatch jako jen další epizodu Black Mirror, což de facto je, jsem je schopen všechny tolerovat a neupřít tomuto počinu plný počet hvězd. Zvlášť s přihlédnutím k tomu jak těžké musí být řemeslně tento formát zplodit, aby jakž takž fungoval, a vymyslet na něj koherentní příběh, který bude navíc zajímavý sám o sobě, což se Brookerovi rozhodně podařilo. To jak se v Bandersnatchovi překrývají témata existenciálních modalit, metafikce a ''vyrobeného souhlasu'' jak z Chomského, je natolik působivé, že jsem se v jediný okamžik nepřestal bavit a skutečně mi přijde, že jsem tato témata v takovém uspořádání a s tak subtilně naznačenou hloubkou ještě neviděl. Vůbec mi nepřijdou klišé jako mnohým, a tam kde ano, jde myslím o jednoznačnou sebeironii, která na nás kouká už z odlehčeného pojetí osmdesátek. Ale kdo ví. Třeba jsem si akorát zrovna vybíral ty nejzajímavější varianty příběhu...

Naprosto nerozumím lidem co si stáhnou ten film někde přes internet, nemají na výběr mezi možnostmi, a pak tady nadávají jak je to debilní a nebavilo je to. Tenhle film je jeden z mála důvodů, proč se vyplatí mít zaplacený netflix. Já jsem z toho byl ustřelenej do vesmíru, když jsem to poprvé viděl/hrál. Je to zážitek, který asi z žádného jiného filmu mít nebudete. Takže jestli chcete podávat objektivní hodnocení, tak se na ten film kurva podívejte tak, jak to bylo zamýšleno.