Bílí zabijáci (2003)

Čtvrtý díl série Žralok útočí nejenže nemá se zbytkem společný děj, ale dokonce už ani název. A kvalitativně je ze série úplně nejhorší. Za kameru se tentokrát postavil Danny Lerner (Žralok v Benátkách,Raging Sharks) a jako hlavní záporák se představil Velizar Binev. Děj je směska stvořená z konfliktu (zavřít pláže x závislost na turistickém ruchu), vztahu strážce pláže a žraloků (kdysi mu zabili otce), vztahu otce a syna a hlavně potopených diamantů na lodi, které chce získat hlavní záporák za pomoci hlavní postavy. Jestli se vám to zdá trochu překombinované, tak se vám to zdá správně. Tvůrcům by měl někdo říct, že v jednoduchosti je krása. Do toho je to šíleně natočené, s příšerným scénářem a hroznými hereckými výkony. Za řeč stojí jedině záběry na útok tzv. "přes ploutev". A to je málo i na jednu hvězdičku. Jeden z nejhorších žraločích filmů, co jsem dosud viděl.

Bavil som síce na úkor tvorcov, ale aj to sa počíta nie? Ktorý režisér si to nepraje, aby jeho film zabával, možno nie tak ako si to vysnil, ale v konečnom dôsledku je to to isté. Krásny príklad Ztkového filmu, ktorý môže slúžiť ako jeden z materiálov na študovanie, ako to spraviť celé zle. V tomto prípade by to bolo za jedničku s hviezdičkou.

Žralok v Benátkách v1.0. Nevím proč mi příběh přišel až tak podobný. !!SPOILER HLAVNÍ DĚJOVÉ LINKY!! Otec se rýpe do hledání pokladu a sežere ho žralok. Později se do toho začne vrtat jeho syn a toho při tom chytne mafián, kterej chce aby mu ten poklad přines. A při tom přenášení se vždycky něco pokazí a mafián ostrouhá. !!KONEC SPOILERU!! Bílí zabijáci a Žralok v Benátkách jsou dva si tak podobné filmy na základě hlavní dějové linky (Omáčka okolo je všem buřt páč není zajímavá...), že bych řekl že Žralok v Benátkách může bejt klidně remake tohohle akorát změnili lokaci. Jednu hvězdu dám jako u Žraloka v Benátkách páč to až tak hrozný nebylo, ale jako úspěšnej počin bych to taky nenazval. 25%

V konečném důsledku tedy platí doporučení se americko-bulharskému filmu „Bílí zabijáci“ raději vyhnout, protože zde není nic, co by vás mohlo nadchnout, co by mohlo opodstatnit hodinu a půl – hodinu a půl! – kterou budete sledování snímku věnovat. Věnujte ji raději něčemu jinému, ani na ty žraloky zde totiž moc nenarazíte, překvapivě jsou jen podružnou částí špatného filmu.

Tak tohle bylo peklo. Když se na začátku parta nadrženejch bulharů počala telepaticky dorozumívat pod hladinou, mohlo mě napadnout, že tohle bude ještě lepší, než tradiční borhyovská tvorba. A nejlepší na tom je, že ten prkennej Bjúkenen to snad myslel vážnějc, než svého času sám ó velký poeta Dejvid. Vlastně ne, nejlepší a naprosto unikátní vlastností tohoto, mno, jak to nazvat a neurazit komunisty, lesbičky ani vegetariány, snad by možná šlo použít výraz "věc" - takže tedy nejlepší a unikátní vlastností této věci je to, že k celkové 88 minutové stopáži tvůrci potřebovali pouze 12 minut záběrů, které se nestyděli opakovat mnohokráte za sebou. Musel jsem to prostě dokoukat do konce. Ten čas už mi nikdo nevrátí, ale zase jsem si posunul práh bolesti. Blbý filmy už mi nepřipadaj tak blbý.