Bicykly versus automobily (2015)

Pozerať v roku 2022 dokument o doprave, či presnejšie moderných trendoch udržateľnej mobility z roku 2015, je do značnej miery zbytočné. Samozrejme pokiaľ sa divák o túto tému zaujíma dlhšie. Ak nie, tak zmysel pozrieť tento dokument určite má, obzvlášť keď je jednoducho dostupný na Netlflixe. Dozvieme sa čo-to o ignorácii cyklistov na úkor motorovej dopravy v latinskej a severnej Amerike, ale aj v Kanade, čo trošku prekvapí. Samozrejme v kontraste s príkladmi z Holandska či Dánska. Dnes už našťastie vieme povedať, že sme sa výrazne posunuli a veľa miest sa začína vracať k svojmu urbanizmu tak, aby boli príjemnejšie pre všetkých, nielen pre autá. No najmä pre ľudí.

Jako absolvent několika mezinárodních cyklojízd za propagaci cyklistiky oceňuji vydařené srovnání různých zemí. U nás je auto nejpomalejší způsob dopravy, když se započítá čekání na všechny pasažéry jízdy než se slezou. Když mě někdo sveze, v autě se nedá moc pracovat na svých věcech. Loni jsem opět zkusil dva měsíce jezdit po Praze na kole, ale vzdal jsem to. Občas mě agresivní mladí řidiči verbálně napadali. A pražská organizace Automat prosazující kola je neschopná.

Dobrý dokument, který ukazuje, kam to vede, pokud se bezmyšlenkovitě podporuje cyklodoprava. Kodaň a mnoho dalších měst je noční můrou slušných motoristů a je potřeba s tím něco dělat. Na druhou stranu americký přístup je taky úplně mimo (25 % celkových výdajů na dopravu + 55 dní v roce v zácpách, přitom polovina jízd kratší 5 km). Je evidentně potřeba vyvážený přístup, ale sebelepší dopravní politika nic nevyřeší, pokud chtějí všichni bydlet ve městech a nechtějí se hrabat v hlíně.Poselství:6/10 manažerů společnosti FORD doporučuje inspirovat se torontským starostou ...

V zásadě korektní agitace proti autům. Pochopitelně jako obvykle u filmových úvah na téma globální problémy lidstva i zde chybí zahrnutí aspektu silně narostlé populace a v tomto případě i její hustoty, která v kombinaci s geografickými a klimatickými podmínkami dává různým městům velmi rozdílné situace, takže srovnávat jejich přístup k řešení dopravních problémů skoro nedává smysl. Koncepčnější dílo by se mělo zamyslet nad mírou omezení svobody pohybu (např. finanční zátěží při užívání auta) a také nad možností změny paradigmatu "dojíždět za prací" na "přestěhovat se za prací" - tedy i v rámci (velko)města.

Dokument ma na začiatku zarazil rozjímaním nad súbojom áut a inej dopravy, našťastie sa to postupne vo filme strieda s informačnými pasážami. Zamerali sa na dve veľkomestá s problémovou dopravou: Los Angeles a São Paulo a nie sú to povzbudivé čísla. V L.A. dnes 70 % rozlohy mesta pokrývajú cesty a parkoviská. V roku 1960 zmizla v L.A. posledná električka. Celá doprava je výsledkom expanzie automobilových spoločností v snahe vytvoriťilúziu rýchlostidopravy. Čím viac sa budujú a rozširujú diaľnice, tým je doprava horšia. Celkom opačný prípad je Kodaň, kde 4/5 ľudí vlastnia bicykel, 40 % ľudí dochádza do práce bicyklom, majú svoje široké pruhy, semafory a zelené vlny. Zaujímavou informáciou je, že v Kodani dochádza do práce bicyklom viac ľudí ako v celých USA. Nakoniec z dokumentu celkom logicky vyplynulo, že sa všetko môže automobilová lobby, a to nielen americká, ale aj nemecká a ďalšie. Počet vyrobených áut stúpa a ešte rýchlejšie stúpa počet ľudí strednej triedy, ktorá si môže dovoliť auto. Automobilový priemysel je ťahúňom mnohých ekonomík a najbližšie roky to inak nebude. Rád by som zažil dobu, keď sa politici budú chcieť a budú môcť pochváliť, že produkcia áut klesá a klesá aj počet áut u obyvateľov, ktorí radšej volia iný spôsob dopravy.
––––Automobilovému průmyslu se podařilo vytvořit síť, která vice či méně zjevně ovládá veřejnost a politiky, a ze které je velmi těžké se vymanit.