Becoming (2020)

Film, co zaujme spíše okrajové publikum. Temná bytost žije snad po staletí mezi námi, ale ke své úplné existenci potřebuje lidské tělo. Samozřejmě z hlediska motivu nic nového, navíc i příběh není originální. Nevím, proč sci-fi, jelikož s vědou tenhle snímek nemá nic společného. Psychologické drama s fantastickým motivem, které na příběhu Lisy a Alexe ukazuje, jak je někdy složité žít v páru, když jsou tajemství, o nichž ten druhý neví, ale možná cosi tuší. A v momentě jejich vyzrazení přichází zkouška ohněm. Ač se zdá, že zpočátku je příběh běžný, banální, pomalejší, tak má v sobě zvláštní a neklid. Pokud se člověk nechá vtáhnout, není pro nudu místo. Solidní kameru doplňuje velmi dobrá hudba. Směrem k závěru příběh graduje, jenže vyvstává otázka, jak zabít to, co zabít nejde. Jakoby šlo o alegorii světa, kde zlo má své pevné místo a nedaří se ho nijak zničit. To ale neznamená, že by se měl člověk vzdát a že by se měl se zlem smířit. Toť závěrečné poselství.

Hlupucka cesta napriec dementnou vidieckou amerikou, kde zmysel dialogov ustrednej dvojice je na zaplakanie a pointa neexistujuceho subjektu vyhladavajuca len tak, pre zabavu, ludske tela nestaci ani na polovicnu erekciu. Vcelku umorny, nudny a co je hlavne bez pricinnych suvislosti natoceny film, ktory ako inak netflixovsky sa tvari ako spasenie, kedze ten vazny podton je citit vsade. A navyse to cele zapali odhodlana blondina. Vy nepozerajte a nestracajte cas. A ak uz musite tak majte Aspirin. Ten je na vsetko. (Videne 13.11.2020, BDrip)

Není to špatné, ale poněkud chatrně vymyšlené. O oné entitě se nedozvíme nic, co je zač, odkud se vzala, o co jí jde... Třeba ve Fallen jsme to věděli, dávalo to smysl, dokonce bych to označil za chytrý nápad, ale Becoming se ani nepokusil něco vymyslet. Ten film sice dobře začne, ale po nějaké době začne poněkud nudit. A vlastně ani nemá moc co nabídnout, chybí mu atmosféra či nějaký zvrat a nejzajímavější postava, co zde je, zhebne chvíli po tom, co se tam vůbec poprvé objeví. Kvůli tomu všemu mi to přišlo předvídatelné a nezajímavé, ačkoli to filmařské stránce nevypadá špatně. A překvapilo mě, jak dobře to má promyšlené hlavní postavy. Lepší 2*

Váhal som nad dvomi hviezdami, ale za to, že ten prerod bol od začiatku celkom pútavý a Toby Kebbel je sympaťák, ktorý nedostáva toľko priestoru, ako by si v Hollywoode možno zaslúžil, dávam slabšie tri. Škoda, že rozpočet bol fakt asi na úrovni jedného väčšie nákupu v Lidli. Popravde, očakával som viac. Nie že by trailer lákal na veľkolepé veci, tiež bol komorný, ale toto bola sčasti roadmovie dráma a sčasti low-cost sci-fi triler. Dalo sa to pozrieť, ale zázrak to nebol a určite som očakával viac. Čo bolo zaujímavé, tak myšlienka toho "zla", ktoré nepomohlo ani zabitie "hostiteľa" a taktiež dosť originálny bol prerod s "vyčisťovaním" s použitím druhých náhodných osôb. Viac nenapíšem, lebo už aj tak asi dosť spojlerujem a to sám nemám rád, takže tak.

Neidentifikovatelný lupič těla si došlápl na tělesnou schránku Tobbyho Kebbela. Různými fázemi ji uzmul, až se poněkudvnaboural milostný i psychologický stav snoubenecké dvojice. A Penelope Mitchell, která potřebuje tělesný kontakt nejméně každou hodinu, denně, najednou nemá potřebu souložit. Je to pěkná holka s blond hřívou od protinožců. A zvykl jsem si na zásobárnu pohledných hereček z australských končin. A když je i taková akvizice i sympatická, je z diváckého hlediska vyhráno. Tobby Kebbell je zase jednou odsouzen si nezískat diváky na svoji stranu. Se svojí filmovou polovičkou dobrosrdečně laškuje a dovádí jen pár minut, pak mu scénář předepsal temné a negativní převtělení, k němuž dojde za pochodu, či spíše za jízdy autem k rodičům snoubenky. Režisér Omar Naim, který to má celé na svědomí, se vrací po desetileté tvůrčí odmlce. A měl jsem tu čest se kdysi v dávnověku s jeho tvorbou obeznámit prostřednictvím jeho prvotiny Final Cut se zesnulým Robinem Williamsem v hlavní roli, kterému dal příležitost zahrát si dramatickou polohu. Ovšem bylo to tenkrát takové celé nezáživné a pomalé. Nezáživných pasáží tentokrát dramaticky ubylo, ale i tak je cítit, že film nehýří z hlediska rozpočtu. A to se do děje musel ještě vměstnat i Jason Patric, který patrně hrál za balíček žvýkaček, aby nám objasnil, co tak strašného se usídlilo v těle nebohého Kebbella. Na přemíru speciálních efektů, které by mnohdy takové rejdy mohly doprovázet, rovnou zapomeňte. Režisér si na to nepotrpí, ani na to nebyly finance, a spíše se snaží jít na to celé bujení invenční cestou. A i ta špetka psychologie není k zahození. V žánrovém popisku se k mému podivu nevyskytuje označení horor, přičemž i tahle ingredience je přítomna, nicméně nečekejte drsné výjevy plné potoků krve a brutality. Je to spíše krotká záležitost, co má k dispozici zajímavé herecké představitele a usiluje o překvapení ve své oblasti, což se i víceméně daří. Omar Naim má jistě vic štěstí než sexuálního rozumu a příznivě tak zareagoval na mávání kalhotkami Penelope Mitchell před obličejem a je to hlavně její zásluha, že režisér nenudil obehraným námětem, načež jej opatřil i určitou stopou originality. 7/10