Arachné (1992)

Dalších z televizních pohádek na řecké báje. Jana Brejchová jako krásná Athéna a Vendulka Křížová v roli Arachné, která byla potrestána za svoji pyšnost...aby nakonec dosáhla odpuštění a našla lásku.

Příjemná pohádka, leč ne typická a spíše divadelní. Hodnocení: 40 %

Hodně podivná a nudná záležitost. Klidně napíši, že mi byla protivná se vším všudy už po pěti minutách. Naštěstí to bylo hodně krátké, takže to trápení netrvalo dlouho. Zase jsem udělal něco práce, protože jsem na to civěl jen jedním okem. Jediné co tam stálo za něco by byla Vendula Křížová, kdyby ovšem neměla tak hnusně ulízané ty vlasy. Za mne tady nula procent.(27.01.2026)

Tenhle příběh o smrtelnici konfrontované s Bohyní jsem nikdy neměla moc ráda. Pýcha předchází pád, skromnost nejkrásnější ozdobou ženy a tak dále a tak podobně. Ale! Arachné je zručná v řemesle, jehož patronkou je Athéna. Hrdost a pýcha jsou přirozenými vlastnostmí a je-li na co být pyšný, bylo by neuctivé k tomu, kdo nás obdařil talentem, upozaďovat se a být umrněným nýmandem. Pravda, nemusíme nutně svého patrona ztrapňovat. Na druhou stranu, moudrá Bohyně, co moudrá, nejmoudřejší, protože Bohyně moudrosti, by měla být výrazně velkorysejší, než jakou byla v tomto příběhu, a nad lidskou pýchu povznesená. Tady by se vznesla, leda by Helios svým plynem (helium je Heliův plyn, že jo?) naplnil balón a uvázal jí ho na zápěstí. A ač po nějaké době, smutné, že zjevně v řádech let, k rozumu přišla, místo aby napravila, co v malicherné uraženosti způsobila, do nápravy vlastních chyb tahala dalšího smrtelníka. Za šťastný konec, který od Mertlíka neznám, jsem ráda, ale celkově mě tady podání Bohů, kteří působí jako finalisté v soutěži o nejmstivějšího ješitu, vyloženě iritovalo.(19.12.2015)

Obsazení skvostné, ale nějak jsem tu pohádku moc nepobral. Bohové na Olympu do toho kletba, pak nějaké vzpomínání, co a jak se stalo. Trocha závisti a božské pýchy. Hodně zvláštní pohádka, která mě moc nezaujala.(30.11.2025)