2 dny v New Yorku (2012)

Čekal jsem, že druhý díl bude slabší, ale netušil jsem, že o tolik. Nejvíc film utrpěl tím, že scénář není kompletně z pera Julie Delpy, na pomoc si přizvala Alexiu Landeau a Alexandra Nahona. Dialogy i příběh tak působí nevyrovnaně a charaktery postav se podivně ohýbají v průběhu celého filmu. Ale i díky té nevyrovnanosti můžeme lehce poznat, které části psala právě Julie, protože ty jsou značně originální a vtipné. Marion je sice dále chorobně lhavá žena, ale v prvním díle toho bylo využito mnohem více a díky tomu mohla i gradovat dramatičnost. Vedlejší postavy z Paříže jsou zde posunuty dopředu, do hlavnějších rolí a není to ku prospěchu... Inu, je to smutné.

Dejova línia "dvoch dní v New Yorku" nepriamo nadväzuje na film2 Days in Paris, v ktoromJulie Delpytakisto stvárnila hlavnú postavu Marion. V tomto filme, s odstupom piatich rokov, už žije s novým partnerom Mingusom (Chris Rock) v New Yorku. A podobne ako v predchádzajúcom filme, aj tentokrát sa podstatná časť deja točí okolo rodiny Marion, ktorá za ňou prichádza do New Yorku. S časovým odstupom sa tak Julia Delpy režisérsky, scenáristicky a herecky vracia do role ženy, ktorej tiahne pomaly na štyridsiatku a stále nemá úplne vysporiadaný milostný a vzťahový život. Námetom môže film pripomínať o päť rokov staršieho parížskeho predchodcu, ale v konečnom dôsledku vyznieva úplne inak. Inak, možno dokonca povedať, že ešte lepšie. Relatívna komornosť je tu premenená do omnoho väčšieho celku s väčším množstvom vedľajších postáv a širším prepracovaním príbehu. Samozrejme podľa možností, v tomto prípade tak, že divákovi ponúka podstatne viac humoru s dobre napísanými dialógmi, ktoré sú postavené primárne na interakciách vo vzťahoch medzi jednotlivými filmovými postavami. Pôvodné gro, ktoré v parížskom kabáte fungovalo, sa prenáša aj sem, ale je ešte o čosi viac vyladené. To je len dobre, pretože najviac z toho v konečnom dôsledku profituje divák. Miestami trochu nemiestny, ale dokonale fungujúci humor sa nesie takmer celým snímkom, až pri konci znovu spadá do mierne filozofickej roviny o samotnej podstate jedného vzťahu. Všetko k sebe však pasuje. Pribehovo aj herecky. Julie Delpy predvádza obstojný výkon, Chris Rock baví zo všetkých asi najviac, najmä svojimi reakciami, ale pozadu nezaostávajú ani zvyšní členovia hereckého kolektívu.2 Days in New Yorksú ešte bláznivejšie, než predchádzajúce dva dni v Paríži. Rovnako aj príbehovo, herecky a výpravovo prepracovanejšie, čo len zvyšuje ich kvalitu. Z veľkej rady romanticko-dramaticky ladených komédií tak možno tento film zaradiť na pomerne vysoké priečky. Má v sebe dostatok humoru a cítiť, že by z neho vydalo aj na dlhšiu stopáž, než iba na hodinu a pol. Rozhodne by nenudil a bavil ešte viac. Ale to sa mu darí aj takto. A vôbec nie zle.

Tak moc jak jsem byl nadšen scénáři, které Julie Delpy napsala pro Linklaterovou trilogií, tak moc jsem byl tentokrát zklamán. Těsil jsem se na další porci inteligentních, ze života odkoukaných a svižně odsýpajících dialogů. Místo toho se mi dostalo vrchovaté porce křečovité trapnosti, která se sice snažila předstírat hluboké zkoumání vlastního nitra a duševních pochodů, ve skutečnosti se tu však jen tak bez cíle motala a zoufale se mi pokoušela namluvit, že to všechno má nějaký smysl. Víc otravné než zábavné, spíš utahané než svižné, ukecané přesto prázdné.

Prvý film bol neznesiteľná neznesiteľnosť, druhý je vcelku vtipná neznesiteľnosť so solídnym tempom. Dôvod vidím vo väčších režisérkinych skúsenostiach v....réžii a asi aj v živote. Postavy nie sú z nášho sveta, takže ak by ste chceli hľadať vo francúzskej rodinke ako ekvivalent niekoho z väšho okolia, tak prvoplánové postavy nenájdete. Ale občas dokážu priniesť vtipný moment. Delphy sebavedomo pracuje s motívmi, čím ma príjemne prekvapila. Taká smrť je na každom kroku. No a ak chcete vidieť film, kde je najsympatickejším človekom Chris Rock, tak tento je na sto pro jediný.

Komedie bez hlubokomyslných úvah, která pobaví prostým dějem s dobrým koncem (ač rodina Julie Delpy dělá seč může, aby jejího partnera odehnala, oba se ještě sblíží díky Juliinu čerstvému těhotenství!). Jde především o konverzační humor, který staví na rozdílnosti kultur a odlišnosti rodinného zázemí. To druhé známe všichni - s partnerem si vlastně bereme i jeho rodinu. A nebrat to ohleduplně a diplomaticky, nejspíš by to většina z nás popsala podobně, jak šíleně to vypadá v této komedii. Její grády totiž ještě nabírají na obrátkách s tím, že blonďatá Francouzska z poněkud živelnějších poměrů si začala s velmi kultivovaným Afroameričanem - a neříkejte mi, že už jenom tohle nezní jako příslib vkusné zábavy!