Život na zámku (1995)

Milý seriál typický pro devadesátá léta.1)  Nepoučitelný věčný lhář a záletník, nicméně dobrosrdečný a tvrdohlavý MUDR. Přemysl Král (Tomáš Töpfer) si notuje s milým vesnickým buranem statkářem Pešákem (Bronislav Poloczek) a bojuje proti primáři MUDr. Bohatovi (Jan Čenský), zatímco Králova žena Marie (Kateřina Macháčková) nesmlouvavě zkouší matematikou zdrblé gymnasisty a bojuje proti zástupci ředitele Karlu Márovi (Pavel Soukup). Jejich děti Simona (Kateřina Hrachovcová) a Otakar (Petr Rajchert), Přemyslova matka (Jiřina Jirásková) a Mariini rodiče řeší problémy typické pro své generace._____  2)  Seriál nabízí i řadu dalších svérázných figurek maloměstského života: Mariinu kolegyni ze školy, práskačku Novákovou (Lenka Termerová), Mariina žárlivého a závistivého bratra Vojtu Mráze (Václav Vydra), rozšafnou kamarádku Mariiny matky Andulku Šafářovou (Stella Zázvorková), čestnou Královu milenku Renátu (Kateřina Brožová), semetriku Vaňkovou (Libuše Švormová), životem znuděnou manželku podnikatele Hruškovou (Jaroslava Hanušová) a další a další._____ 3)  Navzdory shazujícím komentům odpadových a jednohvězdičkových hodnotitelů nemohu než konstatovat, že seriál se mi líbil, hrála v něm tehdejší herecká elita, nabídl zajímavý vývoj některých postav a životních osudů a celkově mi opakovaně poskytl příjemné chvíle před obrazovkou.

Většinu dílů jsem viděl v mládí přímo v devadesátkách, seriál byl skvěle obsazený a patřil k tomu lepšímu na obrazovkách. Tento rok jsem zhlédl všechny epizody od první do poslední a musím říci, že Život na zámku si uchovává svoje kouzlo. Druhá série je samozřejmě o chlup slabší, ale postavy jsou reálné a oproti dnešním seriálům jsou všechny epizody výborně herecky odehrané. Jirásková, Zázvorková, Brodský, Čenský, Poloczek, Moučka, více chtít ani nelze.

Tenhle seriál si pamatuji od malička jako pravidelnou dávku deprese, kde bylo jen málo veselého. V každém díle se udál nějaký malér nebo nepříjemná situace, stále se řešili nevěry, peníze a manželské problémy. Ze zámku tam byly sice hezké interiéry, ale jinak mě ten seriál pravidelně propadal do deprese. Někdy si říkám proč takovéhle seriály vůbec CŤ produkovala, jako by na světě nebylo dost deprese i bez toho. Sice byl skvěle obsazen, ale při vzpomínce na něj se mi nevybaví absolutně nic hezkého nebo pozitivního.

Seriál z doby, kdy zubař těžko sháněl volné místo a v potu tváře si vytvářel ordinaci, zatímco gymnázium se zbavovalo učitelky matematiky. A také z doby, kdy se před řízením auta běžně pilo a žárlivost hraničící s domácím násilím byla interpretována jako vyznání lásky. Solidní scénář a v rolích a roličkách spousta vynikajících herců, starých mistrů v čele s Milošem Kopeckým. Škoda jen, že to neutli po první řadě (hodnotím hlavně tu, jelikož druhou jsem nedokoukala).

Seriál Život na zámku odrážel tehdejší náladu. Restituovalo se ve velkém. Zpátky do vlastnictví dostávala šlechta zámky, hrady - to ostatně použil jako námět Hynek Bočan v seriál Hotel Herbich. Jaroslav Hanuš a Jan Míka ale seriálové rodině Králových, zde je patrné, jak si pohráli i se slovními hříčkami, přisoudili dědictví. A k tomu spletitou dávku růžných osudů. Některé scénky ze seriálu jsou náhodou docela legendární a humorné. Například když přející bratr K. Macháčkové Václav Vydra křepčil poté, co doktor Král v televizní soutěži vytočil prohru. A celá řada jiných. První série svůj smysl měla a bavila. Přestože i ve druhé sérii najdeme plno zábavných scén, je už děj viditelně natahovaný. Vlastně ani s názvem seriálu už nemá nic společného, protože boj o zámek nám zcela vymizel. Přesto si myslím, že současných 54 % je nejen nezasloužených, ale též málo. Z devadesátých let je to jedna z těch lepších seriálových záležitostí.