Single Lady (2017)

Vydržel jsem 7 dílů v naději, že dojde k nějakému vývoji, ale je to fakt blbost. U hlavní hrdinky se částečně nabízí srovnání s britským seriálemPotvora, jenže zatímco Flea je citově vyprázdněná, ztracená, avšak stále hledající a snažící se se sebou něco dělat (a celý seriál stojí zejména na vynikajícím černém humoru kombinovaném s hluboce lidskými momenty), Sabina je prostě kráva, která po sedmi dílech neprojevuje žádné ambice být čímkoli jiným než krávou - a sledovat její morálně vyprázděnou odyseu je zkrátka utrpení. Na komedii příliš nevtipné, na sociální studii příliš ploché... Ztráta času.

"Hele, my o hovnu a hovno na botě." Cynismus mám rád a tady jsem ho dostal docela dost. Paní ředitelka Sabina je zkrátka takovej kanálovej typ. To je fajn. Kromě toho jsem zjistil, že práce ředitele se skládá z chlastu, sexu a ponižování podřízených. Nic dalšího jsem tam nenašel, takže až TV Óčko bude hledat novýho ředitele, tak směle hlásím, že na to kvalifikaci mám.

Mně to přijde svěží, věrohodné a pro "normálně" myslící diváky, kteří dovedou pojmenovat věci pravým jménem. Pokud se mám něčemu smát, musím tomu rozumět a věřit. To je tady splněno. Dialogy, či spíš monology Plodkové jsou napsané skvěle a dokonale stírá své okolí. Milé překvapení, tato one-woman-show se fakt povedla.

V očích mnoha diváků nadhodnocuji, chápu to naprosto, taky jsem u prvního dílu kroutila hlavou, jenomže ono si to sedlo, hlavně mně to sedlo, možná i proto, že si pamatuji své o životě single lady po třicítce, než si to teda taky sedlo, ruku na srdce, v seriálu to byla ještě slabá káva, dále mám ráda tvorbu Jitky Rudolfové, čili ode mě, za obě série, štědré hodnocení, s tím ale že nedoporučuji, protože tohle fakt není pro každou. No já se bavila a často docela královsky. Jana Plodková byla v roli Sabiny senzační, ostatní taky fajn, mě to bavilo, přestože rozumím všem kritickým názorům. On to byl asi seriál natočený jenom pro mě. :) Přála bych si další díly.

Asi to nebude pro každého. Divák je tahán do světa, kterému většina nerozumí, možná ani nechce rozumět, a určitě na něj vzhlíží s velkou dávkou kritična, znechucení, ale i závisti. Ten svět je ale ještě mnohem zkaženější, než je tu vykreslováno. Chce to odstup, nadhled a určitou (možná v negativním směru cílenou) empatii.
Pak to má vtip, břink a je to zábavná podívaná, kdy si jeden řekne ono Villonovské - Šťasten, kdo s tímhle nemá nic. Plodková zkušeně. Je vidět, jak jí to sedlo.