Sekaiiči hacukoi (2011)

Na všetky šódžo klišé spravené Ctrl + C a Ctrl + V a jediná zmena je to, že sa zmení pohlavie ženskej hrdinky na muža. Zmení sa len pohlavie, hlavná postava stále rozmýšľa a správa sa ako ženská hrdinka. Množstvo trápnych scén bolo na mňa už len za tých pár úvodných epizód nezvládnuteľné. Nemám rád tieto ružové, sladké romantiky, nech sú v akejkoľvek kombinatorickej variácii pohlaví, keďže je to na hony vzdialené realistickej situácii, keď sa dvaja ľudia majú radi a humor je podávaný výhradne prostredníctvom situácií, z ktorých dostávam ako divák second-hand embarrassment. Nope, not for me.Drop 4/24 30%

Zase jedno sc shonen-ai o klukovi, který by to strašně chtěl a o druhém, který po tom neméně tak touží, ale tváří se, jakože ne. A Zíza má pravdu: Ricu je vůl. To jeho popírání situace bylo stejně jenom scenáristickým naschválem, jak sérii natáhnout. Takže kromě tanečků, jestli teda jo nebo teda ne, má seriál přidanou hodnotu ve zpodobnění redakce mangy a otřesné otročiny, shonu a absolutního nedostatku času na cokoliv, které tam panují. Proti tomu snad i veslovat na galéře byla úplná procházka růžovým sadem. Při tom tempu a vytížení bych se nedivila, kdyby editoři mangy páchali hromadné sebevraždy jako lumíci. ____ Fajn motivem je rozpomínání, jak to tehdy vlastně bylo, když se spolu na střední ti dva sešli poprvé. A ukáže se, že paměť je vrtošivá. Stejně jako způsob, jakým si vykládáme některé situace. SHRNUTÍ: Sakra, Ricu, tak už se rozhodni!(14.05.2019)

Pokud máte rádi Junjou Romantiku, její styl kresby, příběhu, klišé... rozhodněte se podívejte. Nečekejte ale zázraky, protože dostanete pouze to co už znáte, jen s jinými třemi páry a samozřejmě trochu jiným příběhem. Brzy vám navíc začně připadat, že nakladatelství Marukawa zaměstnává pouze určitým způsobem zaměřené pány... (proto tam v JR vzali Misakiho?!) Ale já jsem byla spokojená, protože jsem dostala přesně to, na co jsem se od dokoukání třetí série Junjou marně těšila. Navíc Ritsu mi vzhledem připomíná Hirokiho a nad to všichni prostě milujou knížky a mangu stejně jako já <3 Musím přiznat, že opening ani ending mě zprvu příliš nezaujali, nakonec mě ale docela chytla písnička u endingu, takže Ashita, Boku wa Kimi ni Ai ni Iku od Wakaba.(25.04.2016)

Přiznávám se bez mučení, že šonen-ai (potažmo yaoi v té soft hladině) je moje Guilty Pleasure. Tohle mě ale nechytlo jakoJunjo Romantica, vlastně mi to přijde jen jako opakování a obměňování již viděného s troškou odlišnosti bez novosti. Yaoi fanynkám doporučuju, vždyť přece jenom je to o romantickém vztahu muže a muže. Je to určitě odpočinkové pro ty, kterým "homo" nevadí. Ale konec mi to "pojebal". Ricu je vůl. Slabé 3*(08.05.2011)

První záběr: Vzduchem poletují okvětní plátky sakur, klavír sladkými tóny šeptá: "Romanťikááá," dvě ruce se natahují po jedné knize netušíc o sobě, jedna větší, druhá menší. Kontakt. Oči se setkají a líčka menšího chlapce zrudnou. Víme, že tahle láska bude bolet. Začíná hovor. Bleeeh. Překvapení: Střih nás přenáší o 10 let dopředu, hlavní hrdina nám na povrchu zdrsněl. Seriál získává druhou rovinu, práci v továrně na mangu. Člověk konečně má možnost pochopit, proč se tiskne a animuje tolik výpotků. Jinak ovšem mangácké epizodky nenabízí zajímavého nic a autory podezřívám z toho, že mají dočasně užírat čas z milostných konfrontací ústřední dvojice, aby příběh jejich vztahu měl zdánlivě stupňující se tempo, čehož by tento sám o sobě nebyl schopen dosáhnout. Aby byly vodou, kterou prokládáte ten příval slaďoučkých dortíků a občasné hořké kávičky. Tak hola, kdo si chce zkazit žaludek, vzhůru fo toho. Po třech dílech slabé **.(01.05.2011)