Niehime to kemono no ó (2023)

Monumentální romantická pohádka, která kupodivu není variací naKrásku a zvíře, ale spíš naivně laděnouHrou o trůnys antropomorfními zvířaty v orientálním prostředí. Krále zvířat tu není zapotřebí pomocí nebojácné dívky polidšťovat, protože on svoji (pečlivě skrývanou) lidskou stránku už má. (To není spoiler, dozvíme se to hned v první epizodě). Čímž se nepochybně řeší i onen ošemetný problém plánovaného manželství dívky a monstra: prostě stačí jen počkat na ten správný čas a vše bude v pořádku (plus Leonhart v lidské podobě je neskutečně hot). Romantika tedy už od začátku celkem slušně funguje, a co tam máme dál? Obrovskou říši, založenou na podrobených národech různých zvířat (a lidí), kterou její idealistický král drží pohromadě předstíráním síly, a samozřejmě nejrůznější intriky, které se odehrávají zpočátku v osobní rovině (především kancléřovo tažení proti „nevhodné“ budoucí královně) a později i v té celospolečenské (různé pokusy krále zabít nebo svrhnout). Až na pár zbytečných dějových odboček to má docela spád, většina postav je nějakým způsobem zajímavá a dramatické finále uspokojivě ukončí dějový oblouk a odhalí všechna zbývající tajemství. Jediná moje zásadní výtka tak nakonec směřuje k trestuhodně nízkýmproduction value, tahle epická romantika by si skutečně zasloužila mnohem kvalitnější provedení.7/10(07.11.2025)

Lehce nadprůměrná pohádkao tom, jak se lidská obětina královnou šelem stala. Cestou musela samozřejmě vytrpět mnoho příkoří, splnit minimálně trojici přetěžkých zkoušek a každého přesvědčit, že si toho svého krále zaslouží. Největší nepřátelé tu nejsou lidé nebo šelmy, alepředsudky a rasismusv mnoha různých formách, protože lidé nemají rádi šelmy, šelmy nemají rádi lidi, ale navíc i některé šelmy, zřejmě inspirovániOrwellovouFarmou zvířata jejím „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“ chtějí stát na vrcholu společenské pyramidy. Zkrátka i tento seriál může být odpověď na to, jak daleko se dá od obyčejnéKrásky a zvířetezajít. Každopádně měhlavní hrdinkadocela přesvědčila, protože se během celého příběhuaktivně snaží,vyvíjí se. Sice jsem si často říkal „Už jí někdo konečně kupte boty!“ ale nakonec jsem se smířil s tím, že chodit bos je dalším příkořím, které chudák dívka musí snášet.Hlavní hrdina, náš král šelem, je taky sympaťák, sice si občas zařve, někdy se popere, ale svoji královnu chrání se vší ctí a ve správný okamžik projeví i sympatickou důvěru v její schopnosti. Romantika tu také docela funguje, i když sledování mazlící se drobné dívenky a dvoumetrového lva pro mě působí občas prostědivně. Dokonce i to namlouvání ještěrek v rámci vedlejších postav mi tu přišlo občas docela zábavné a rozhodně lepší, než co mi předvedla druhá sérieOverlorda. Některé části byli slabší, jiné byli docela dobré, ale občas to bylo celé tak nějakrepetitivní, protože vlastně pořád bylo třeba někoho přesvědčit, že nesmí stát lásce v cestě a že všichni si jsou opravdu rovni. Když k dojmu započítám i dle mého průměrnou animaci a hudbu, tak si „Obětní princezna a král šelem“ vyslouží maximálně6/10.(27.09.2023)