Pohádky o mašinkách (1985)

Nádherně namluvený večerníček s hlasem Vladimíra Ráže, který vypráví výrazně tajemně a přitom pro děti nesmírně jemně. Animace pro malé děti dostatečná, škoda jen že nevzniklo více příběhů. Na druhou stranu - než poněkud rozpačité pokračování jako třeba Jája a Pája 2 nebo nové díly Pata a Mata, tak raději ať je jen deset dílů, ale úžasných. Hudba: Miloš Vacek(03.11.2013)

Jeden z mých nejoblíbenějších večerníčků. Atraktivní prostředí železnice a parních lokomotiv rezonovalo s železničářskou částí mé krve, kterou jsem podědil po předcích. Prvky tajemna a magie reprezentované černokněžníkem Zababou a podmanivý přímo uhrančivý hlas Vladimíra Ráže. Vše dohromady v dokonalém souznění. Jen škoda, že večerníček má pouhých 10 dílů a Česká televize jej macešsky příliš nevysílá.(16.01.2010)

Knížka byla mojí nejoblíbenější dětskou četbou a tudíž jsem měl zafixovanou i její výtvarnou podobu, která má k té televizní dost daleko. Snad nejvíc je to vidět na černokněžníku Zababovi - v knížce vypadá jako výsledek genetického experimentu s křížením ještěrky a člověka (pane Zababo promiňte, ale je to tak), zatímco v televizní verzi je to spíš animovaný Darek Vostřel. Ale nic to nemění na tom, že jsem vždycky rád, když tenhle večerníček dávají.(25.01.2008)

Rodiče mi pořád říkali, že z těch vláčků vyrostu, ale postupem času zjišťují, že je to čím dál horší. Parní lokomotivy z depa na Smíchově, moudrý pan Blahoš, nejdelší parostroj s hromadou náprav od černokněžníka Zababy a v neposlední řadě jeho futuristické náčtrky hnacích vozidel. Hlas pana Ráže mi imponuje dodnes, srovnat se dá možná s Radovanem Lukavským. A kdoví, jestli mě "railmánie" nechytla z tohoto úžasného večerníčku.(16.12.2006)

Jeden z mých dalších TOP 10 Večerníčkových seriálů. Výborný český desetidílný animovaný seriál který jsem měl jako malý srašně moc rád. Vždycky jsem se ptal rodičů co je to za toho pána který tam tak krásně do toho mluví a rodiče mi říkali že je to princ Radovan z pohádky no zase jsem věděl prd ale postupem času kdy jsem rostl a rostl a začal se více zajímat o české filmy tak mi to vše už bylo jasný. Pana Ráže jsem si pak přes všecko hezké i ošklivé, vždycky strašně moc vážil. Jeho kultivovaný a střídmě osobitý projev a především hlas který pohladí na duši nejen malé jsem vždy moc obdivoval podobně jako např. u herců Högera, Růžka či Peška. Pochopitelně nejlepší byl černokněžník Zababa a ty jeho velké obroučkovitě černé brýle ale také hodný pan želežničář Blahoš.(24.05.2006)