Dragon Ball (1986)

V základě jde o jednu z mnoha adaptací čínského románu Putování na západ, který u nás známe zejména díky seriálu Opičí král. Tady je to samozřejmě hodně volně upravené, aby to děcka bavilo. Příběh samotný není nic extra, na čem to stojí a padá, jsou humorné situace, vtipy a hlášky. K tomu všemu je potřeba dodat, že seriál je plný celé spousty prasáren (Gokuova pindíka vidíme snad v každém druhém díle, co chvíli koná potřebu, o úchyláky není nouze, na což dojíždí zejména Bulma, a ta samotná je občas taky pěkná rajda), díky čemuž se ani nedivím, že u nás nikdo neměl odvahu seriál zakoupit. Každopádně s těmi 13 díly to mělo skončit. Bohužel se šlo dál, a další díly jsou už jen o tréninkách na zápasy a již zmíněných úchylárnách (byť se ještě našel nejeden povedený díl). A navazující Dragon Ball Z s mlátícími se Super Marťany je už vlastně jen blbá soap opera.(03.12.2021)

Dragon Ball je prostě klasika. To musí před svou smrtí vidět každý, komu se líbí anime. Většina lidí sice preferuje sequel Dragon Ball Z, nicméně mě se tento původní titul líbil mnohem více. Začátky mladého Goku, účast na turnajích, silný tak nehorázně moc, že malíčkem knockoutuje i dospěláky, tohle všechno jsem strašně žral.(05.06.2013)

Dračí koulejsou k mému překvapení vcelku vtipný seriál – zvláště chlípný Želví poustevník věčně vyhlížející příležitost k pohledu na odhalené ženské tělo dovede pobavit. Naneštěstí kromě ucházejícího humoru téměř nic jiného pochválit nelze. Natahovanost je vlastní celému seriálu (příkladem budiž 97. díl s názvem „Závěrečný zápas“, v němž střet započne až čtyři minuty před koncem), nejvýrazněji se však projevuje v mnohých soubojích. Jejich prodlužování je přitom často dosahováno ubohými a protivnými metodami: Neustálé avizování vrcholné techniky, jež je záhy vystřídáno avizováním vrcholné techniky, po němž následuje avizování vrcholné techniky, nesmyslné vyčkávání nad otřeseným protivníkem a především v hlavních soubojích opakování následujícího receptu: Potřebujeme dva soupeře a pytel drsných hlášek. Nejprve prvním soupeřem utlučeme druhého do bezvědomí (můžeme dochutit komentářem, že z TOHOTO se nikdo nevzpamatuje). Druhý se po nějaké době vzchopí, a tak jím pro změnu utlučeme do bezvědomí prvního (můžeme opět dochutit výše zmíněným komentářem). První se za čas vrávoravě postaví, a tak postup dle libosti opakujeme a za stálého mícháni lijeme do záchodu.Máš pravdu, diváku, dvacetkrát se dotyčný ze mdlob probral, ale teď, TEĎ už je to s ním opravdu vážné! Věříš nám, viď? Vždyť se podívej, jak jsou jeho blízcí (i po jedenadvacáté) šokováni a zarmouceni!Můj ty Tondo kolenatej, kde je v tomto napětí?! Po 101 epizodě a bez vidiny naděje na zlepšeníDračí kouleotráveně zahazuji. Mně tedy přání nesplnily.3/10(30.12.2012)

Viděl jsem již hodně Anime, ale žádné mě nechytlo tak jako Dragon Ball, Z, GT. Ač jsou někdy scény zdlouhavé a děj se táhne, tak stejně nemůžu ubrat ani jednu hvězdu z pěti, protože co se týče motivace, kterou Dragon Ball vyzařuje tak silně pozitivní a čistou zábavu, že se mu prostě jinak než 5 hvězdiček dát nedá.(19.10.2012)

Zabaleno po devíti dílech. Ne že by to bylo tak špatné, ale když už jsem toho viděl tolikhttp://www.anime-planet.com/images/users/signatures/divnypatron.jpgtak vás další shonen (i když je to klasika) už prostě nebaví. Obzvlášť když víte, kolik by vás ještě čekalo epizod. Humor povedený, překvapivě i trochu úchylný, což bych u anime, určeného spíše pro ty mladší, zrovna nečekal. Prostě mě to nechytlo, což se třeba u mě posledního viděného "anime": Avatar TLA povedlo hned prvním dílem.(13.05.2011)