No.6 (2011)

Moc se toho neděje, nějaké to padání na společenském žebříčku a sem tam vosa, aby najednou v posledních dvou dílech začal seriál sprintovat, vysvětlovat a horečnatě odsýpat. OK, máme tu totalitu halenou do ideální společnosti, vyvržence, asi i nějaké ekologické poselství a mraky nahluchlých a patrně i mentálně slabších lidí na periferii. Nejenomže neutečou, když vědí, že každoročně se v konkrétní den koná Očista, oni ani neslyší tanky, které jim střílejí za uchem. Zem je neobyvatelná, přitom na periférii si docela v klidu lidi žijí a kromě orvaných šatů jim nic nechybí. Zabijácké vosy se asi vymkly kontrole, protože to vypadá, že si prostě sednou, na koho chtějí. Vůbec, tenhle motiv byl dost pitomý, jak by se to kontrolovalo, proč tak složitě, jak se vůbec ty vosy zalarvily….? Ale dobře, nebudu na tom bazírovat. _____ Seriál jsem sledovala bez nadšení, má divácká pozornost nebyla zaujata a to ani na konci, kdy mi fakt bylo jedno, kdo zemře a kdo přežije. SHRNUTÍ: Nezvládnuté postapo s trochou bisexuality.

Další stylový eintopf. Opět jsou tu nějaké ty styly dohromady, které si navzájem nesedí. Prostě míchat sci-fi s fantasy je opravdu nešikovné a vznikne z toho paskvil. Kdyby se zaměřili pouze na sci-fi stránku, bylo by to o něčem jiným. Celý seriál bych pak shrnul jako příběh u utopii s ještě větším utopickým koncem. Svým způsobem příběh už je od začátku apokalyptický a v závěru se stane ještě znovu (v určitém smyslu). Člověk by si také mohl různé myšlenky až moc vzít srdci a interpretovat si je politicky (něco na styl hlásání komunismu), ale tohle zmiňovat je vždy nevděčné. Dále tu samozřejmě máme onu ekologickou stránku, která zde nepůsobí až zrovna moc kýčovitě - pokud pominu ten fantasy prvek. Jako by to k tomu všemu zmatku nestačilo, hodně podstatných věcí člověku zůstane skryta a není pořádně objasněna. Animace je celkem slušná a hudební stránka není nic moc.

Dobre .. viem, ako to väčšina hodnotí. Prečo sa dívať na to, aký zmysel to má. Niektoré veci proste nie sú až také jasné. Toto anime zobrazovalo isté rozdieli medzi ľuďmi to je pravda, ale nebolo to len o tom. Nevedomosť, odhalenie pravdy. Čo tak pozrieť sa na to z jednoduchšieho uhlu pohľadu. Chlapec zrazu zistil pravdu o svete a o klamstve ľudí, o ich krutosti. Našiel si odlišného priateľa a zachránil ho. Je lepšie vnímať na tom anime tieto jednoduché pocity a nevŕtať sa v detailoch. Ak sa to vezme z tohto uhlu, tak dej bol úžasný. Pre mňa bolo toto anime fakt niečo, lebo len zriedka sa mi stáva, že anime je zaujímavé až do konca. Toto anime nemalo nejaké prestávky od akcie a nudné diely o ničom. Každá chvíľa v anime mala svoj dôvod. Preto sa mne toto anime páčilo.

Co tím chtěl vlastně básník říct? Že máme odbourat zdi, které nás obklopují a plácat se po ramenech? Být tolerantní k homosexualitě? Že zelená je dobrá? Špatné na tomto seriálu je to, že mě to pořádně chytlo až v posledním díle a to ještě na chvíli. Jinak jsem tak nějak na to koukala, užívala si příjemný ending a pořád přemýšlela, o čem to vlastně je a proč je mi Šion tak nesympatický. Linka s matkou byla zbytečná, to samé i ta se Safu. Vlastně i když to na první pohled vypadá propojeně a uceleně, přijde mi, že to má soustu děr a chyb (Jak fungovalo bezchybné město? Kde brali jídlo? Proč vlastně museli vraždit tolik lidí? Proč sakra zvířata rozuměla tomu, co jim lidi říkali? :-D). Škoda. Byla jsem zvědavá, ale nakonec mě to nijak neoslovilo.

„Mírumilovná utopie“ s názvem No. 6 je ohraničená oblast s moderními stavbami, šťastnými a nic netušícími lidmi, kteří žijí vysněný život bez konfliktů. Člověk by si nic jiného nemohl přát. Jenže jak je to s lidmi za zdí? Co se skrývá za bezchybnou iluzí vybudovaného okresu? Jaký by byl vlastně svět bez hranic..? Nikdy jsem nebyla moc velkou fanynkou sci-fi a spíše jsem se mu vyhýbala. Na No. 6 jsem už dříve párkrát narazila, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych se na něj v budoucnu začala dívat. Bylo pro mě nevýrazné a chtěla sem se koukat i na jiné anime, ale stalo se a po každém dalším díle ve mě vzrůstal zájem, čím budou pokračovat.. Nebyli tam žádní roboti se složitým mechanismem, ani kosmické lodi a počítače, takže mi děj nepřipadal složitý na pochopení a rychle mi ubíhal. Většinu postav jsem měla ráda a zajímalo mě, co se s nimi bude dít. I když se občas v jejich chování ztrácela logika, příběhu to neškodilo.Ale pozor!Mezi hlavními hrdiny se někdy objevují prvky shounen-ai, pokud to někomu vadí, tak by to neměl začínat, akorát by pak nadával a nic by z toho neměl! Mně osobně takové věci nevadí, a někdy mě i mile překvapí :) Inteligentní i naivní Sion se mi jako hlavní postava zamlouval – mám totiž slabost pro bělovlasé – i přes jeho chyby, které se už nedají vrátit. Nezumi měl hodně výbušnou povahu – někdy to přeháněl – ale jeho bojové schopnosti mě nepřestávaly překvapovat. Fascinovalo mě, jak jejich přátelství nepovoluje i přes všechny jejich hádky a chyby, kterých se dopustili, a obdivovala sem jejich obětavost, se kterou se vrhali před střely, aby ochránili jeden druhého.