Meikjú black company (2021)

Dospievajúci. Sranda. Sebec (síce sám si hovorí lenivec, ale v oboch vesmíroch si vybuduje mutimilinové korporácie. Čo nedáva zmysel, nakoľko nakoniec prepadne snahe podmaniť si celý svet) bažiavci po pohodlí a ničnerobení so svojím pačvorkom. Zloženého z indivíduí s jedinečnými schopnosťami. Prerazí v isekai svete zo zadĺženého otroka na vrchol svojej korporácie. Väčšina postáv má traumy z detstva (odmietavý rodičia) a tým je vysvetľované ich asociálne chovanie. Kresba je jednoduchá a hudba nenadchne. Jedná sa o veselú oddychovku s trochu nelogickým dejom.(15.10.2025)

super zábavné anime, kterému jde vyčíst pouze to že main charakter nešel vůbec po ženách, ale bylo super a strašně dobře zvládlo všechny informace do sebe vsáknout, bez nudné epizody nebo epizody s nudnými promluvami. Hlavní postava má mindset jako já takže super a neni do žádný vystrašený dement. Moc dobrý :33(16.07.2023)

Anime, která si ze sebe dokáží dělat srandu jsou mojí slabinou, takže Meikjú Black Company si u mě trochu šplhlo už právě díky tomu. Jako celek si seriál dokázal zajímavě hrát s nudnými, neustále se opakujícími žánry, z jejichž kompilace se vyklubalo zase něco nového. Příběh byl jednoduchý na sledování, protkaný střeleným, pravda, někdy lehce perverzním humorem, ale pokud se člověk směje, jiskra tam je. Bylo by vhodné taky poukázat na fakt, že se celkový děj dotýká poměrně dospělého tématu, a to snahy být úspěšný v drsném světě pracovní konkurence, což je jeden ze vštěpovaných cílů v japonské (ale i obecně) ve společnosti, kde se mnoho lidí potácí a ze všech sil se snaží naplnit stanovené kvóty, aby dostali výplatu a přežili (a byli pokud možno se životem spokojení). Neustále omývané téma "nevzdávat se svých cílů" proto nabývá zajímavých rozměrů. Neměla bych ani opomenout, že anime, které dokáží odvyprávět celý příběh pouze za dvanáct dílů s uspokojivým zakončením, je vzácností. Ano, vývoj někdy byl lehce urychlený, ale myslím si, že to ničemu nevadilo. Mohu říci, že sledováním této raritky si člověk zpestří dlouhou chvíli a uvolní od každodenního spěchu, alespoň tak to fungovalo na mě.(30.11.2021)

Pracuji proto abych nemusel pracovat a snažím se o to, abych se nemusel už nikdy vůbec o nic snažit...Ninomija je typický prevít, jakých je ve světě spousty, který si jde za svým cílem a někdy ani nehledí na následky. Proti němu stojí chamtivá korporace, která se své zaměstnance také snaží jen využít a sedřít z kůže a v jejím čele je další osoba, která si jde také tvrdě za svým.Docela ze života...Ale co je horší? A komu bych tu měl fandit? Pravděpodobně hlavnímu hrdinovi, který přeci není úplně tak špatný, jen je neskutečně houževnatý a úskočný a má na mě asi působit tím dojmem -sice ho nemám rád, ale musím obdivovat, jak moc protřelý vlastně je.A po pravdě to občas i funguje, ale ne až tak často, abych si to kdoví jak užíval. Boj s korporátním prostředím a samotné finále jsem také čekal mnohem rafinovanější, i když jsem rád, že to bylo vše provedeno v korporátním duchu a ne v duchu nadpřirozených fantasy. Ale co jsem čekal ze všeho nejvíc a čeho se mi zase až tolik nedostalo byla zábava. Občas jsem se usmál, sem tam nějaká myšlenka zaujala, ale jako komedie to pro mě moc nefungovalo. Jasně, asi mělo jít spíš o alegorii, nebo parodii na svět byznysu a jeho tvrdá pravidla, ale nějak to nebylo ani z poloviny tak zajímavé, jak jsem ze začátku čekal. Tak tady stojím před otázkou, jestli by mě zajímalo pokračování a další cesta hrdiny a jeho na můj vkus nijak extra pozoruhodného ansámblu v tomto světě, který dle mého ani z poloviny nevyužil svůj možný potenciál a na mysl mi jako odpověď přichází jen dvě slova - nemyslím si. Za mě slabý průměr... 4,5/10(24.09.2021)