Konec války v barvě (2020)

Autentické záběry zpoza amerických jednotek, které na konci druhé světové války postupně dobývaly nacistické území...1. V srdci Třetí říše: Koncem října 1944 vstoupil George Stevens se svým štábem poprvé na německou půdu. Po týdnech bojů dobyly americké jednotky Cáchy. Bylo to první německé město, které padlo do rukou Spojenců. Stevens a jeho muži sice zamýšleli dokumentovat válku černobíle, měli s sebou ale i šestnáctimilimetrový barevný film a vznikly tak skutečně unikátní záběry pozůstatků bitvy o Cáchy. Válka trvala už šestým rokem a nikdo netušil, kdy tomu vraždění bude konec. Zhruba 13 000 vojáků Wehrmacht a tisíce příslušníků německé lidové domobrany Volkssturm bránilo Cáchy proti stotisícové přesile Američanů. 12. října 1944 byl polní maršál Gerd von Rundstedt odhodlaný udržet toto starobylé císařské město za každou cenu. Pokud to nepůjde jinak, měli být obránci pohřbeni mezi jeho troskami, přesně podle rozkazu vrchního velitele Adolfa Hitlera.2. Američané na Labi: 25. dubna 1945 proběhlo v Torgau první oficiální setkání Sovětů a Američanů. Uskutečnilo se na mostě přes Labe, jak bylo předem dohodnuto, a nafilmovali je kameramani Speciálního filmového projektu 186... Začátek dubna 1945. Letiště ve Spojenci obsazené části nacistického Německa. Filmový štáb George Stevense dokumentuje většinou nepoškozená německá letadla, která padla do rukou Američanů. Hollywoodský režisér působí z pověření amerického vojenského velení v Evropě už deset měsíců. Při plnění svého úkolu používá neobvyklý šestnáctimilimetrový barevný film. Mezi letouny nechybí ani Messerschmitt Bf 109, úspěšný model, z kterého měli spojenečtí i sovětští piloti oprávněné obavy. Německá Luftwaffe nedokázala Spojencům zabránit v překročení Rýna. Od toho okamžiku bylo o výsledku války na Západě rozhodnuto a George Stevens a jeho tým se stali přímými svědky pádu nacistického režimu.3. Obraz pekla: George Stevens doprovázel americké vojáky počínaje Dnem D přes půl Evropy. Používal šestnáctimilimetrový barevný film, který zachycovaným scénám dodával chmurnou autenticitu. Jako zkušený hollywoodský režisér si byl velmi dobře vědom magického účinku filmových záběrů. 26. dubna 1945 postupovaly americké tanky východně od Norimberku. Posledních několik dní tam vojáci sváděli těžké boje s fanatickými nacisty. Stále nebylo jasné, zda informace, že Hitler opustil Berlín a se svými nejbližšími stoupenci přesídlil do takzvané Alpské pevnosti, je skutečně pravdivá. Tou dobou v Norimberku působili kameramani Speciálního filmového projektu 186. I oni používali šestnáctimilimetrový barevný film. Měli za úkol dokumentovat úspěchy amerického letectva v boji proti nacistickému Německu.4. Bezpodmínečná kapitulace: Květen 1945. Hollywoodský režisér George Stevens a jeho tým si dělá legraci z nacistů. Adolf Hitler je mrtvý, Wehrmacht byl konečně poražen. Trocha zábavy snad aspoň na chvíli zaplaší vzpomínky na hrůzy Dachau... Stevens s návratem do Hollywoodu nespěchá. Jeho cílem je co nejvěrněji zachytit pád nacistického režimu. Proto se svými lidmi přijel do Berchtesgadenu. Dostal povolení natáčet v Obersalzberg, Hitlerově soukromém útočišti vysoko nad městem. Z Obersalzbergu se Stervens vydal do nedalekého Rakouska, nejprve do Salcburku a poté do Innsbrucku. Chtěl poznat zemi, která se dobrovolně vrhla do náruče nacistů. Wehrmacht složil zbraně v Itálii a jižním Německu, ale v Rakousku se ještě zcela nevzdal. A říšská vláda v severoněmeckém Flensburgu stále odmítala kapitulovat před Sovětským svazem.5. Vítězové a poražení: Berlín, začátek července 1945. Po skončení bojů v jeho ulicích rozhodovaly o budoucnosti bývalého centra Hitlerovy moci sovětské orgány. Dva měsíce po kapitulaci Německa se Britové a Američané mohou přesunout do dohodnutých sektorů... Filmový štáb hollywoodského režiséra George Stevense se odvažuje do Sověty okupované zóny u Braniborské brány. Na náměstí Pariser Platz natáčejí těžce poškozený hotel Adlon. Před válkou to byla jedna z nejlepších berlínských adres, během bitvy o hlavní město fungoval jako vojenská nemocnice. Krátce po kapitulaci budovu zachvátil požár. Hned za rohem, na bulváru Unter den Linden, se hroutí zbytky domu. Všude se pracuje na odklízení sutin. Poslední týdny války ve znamení bombardování i excesů sovětských dobyvatelů se zdají být téměř zapomenuty. Zatím není jasné, co bude dál. Za víc než týden se v Postupimi setkají představitelé vítězných mocností.