Kniha snů Karen Blixenové (2022)

Kněžna, s něžnou, na pláních karátových. Plane pro fantazie, v nichž problikávají orientální karamely. Jen tak oklame napadané kameny do dlaně, u studených kamen.

Pravdou je, že jsem o Karen Blixen v životě neslyšel ačkoli Vzpomínky na Afriku mi něco říkají. Ovšem ani stejnojmenný film jsem neviděl. Tento seriál popisuje návrat slavné spisovatelky do vlasti a její pokusy o proslavení se. A dále všechny strasti umělecké, rodinné a to i následně poté, co se jí konečně podaří prosadit. Na mě dílo působí trochu plytce. K. B. se motá v problémech a jde z jednoho do druhého. Do toho se míchá jí stvořený fantaskní svět, který svým pojetím stojí za to a je velkým oživením. Jinak mě, ale osud spisovatelky moc neoslovil, přiznávám se. A samotného by mě zajímalo, jak moc se seriál líbil domovským divákům.(15.11.2023)

6/6 Seriálový životopis baronky Karen von Blixen-Finecke (1885-1962), proslavené románemVzpomínky na Afriku. Rutinní televizní dobovka, pomalé tempo, průměrné herecké výkony, snaživá výprava. Samozřejmě lze takový seriál také sledovat jako pohled do nakladatelských praktik, které byly vždycky postavené na povrchním kamarádíčkování, nebo jako klasický příběh ženy, která předběhla svou dobu. Je tu od každého něco.(03.11.2023)

po desítkách skandinávských krimi filmů,které jsem měla možnost vidět a sem tam něco nezáživných,nudných snímků spíš z politického prostředí, jsem si myslela,že už mě ničím z těch končin nepřekvapí.A ,ejhle ,stalo se.Karen musela bojovat o své místo na Slunci.Mimo jiné i s pohlavní nemocí která ji vnitřně sžírala.(28.10.2023)

Proč znovu točit Vzpomínky na Afriku, když Amíci to už udělali za nás a vrazili do toho fůru peněz? Řekli si Dánové a velmi rozumně natočili finančně úspornější A co bylo poté…. Osudy spisovatelky po návratu domů se točily převážně v dánských lokacích, takže levněji, než kdyby museli vyrazit znovu do Afriky. ___  Karen Blixenová se noří do vzpomínek, bojuje s rodinou i s nakladateli, přemáhá nemoc a utíká do svých až přebujele ornamentálních a symbolických snů. A je to poněkud nudné. Její orientem líznuté příběhy, které se prolínají s chmurnou realitou, mě připadaly přezdobené a neživotné, v reálu zase ona byla až nepříjemně umanutá a sebestředná. Na druhou stranu, byť za cenu velkých bojů, dosáhla často svého. A možná by na ní bylo pohlíženo smířlivěji, kdyby byla muž….. Přesto mě ten pel mel domácích půtek a jakoby opiových snů nijak nezaujal.(10.08.2023)