Fúrie (2025)

Společenské stereotypy dlouhá staletí pracují s představou, že ženy jsou od přírody emočně labilnější a celkově emotivnější, než racionálně založení muži. Félix Sabroso se rozhodl genderových předsudků šikovně využít a natočil osmidílnou hříčku o skupině žen ovládaných vášněmi. Žen pomstychtivých, zatrpklých, intrikujících a manipulujících. Kritiku profláklých stereotypů přenechám bojovníkům kulturních válek, mě zajímá funkčnost a zábavnost použitého postupu. Na obojí mohu s klidným svědomím reagovat pozitivně. Černý humor a atmosféra vzdáleně připomínají argentinské Divoké historky. Herečky se do svých rolí opřely s chutí a jejich (anti)hrdinky dávají svému okolí a především mužům, co jim zkomplikovali život, co proto. Není většího protivníka, než zhrzená žena, která touží po satisfakci (Woody Allen by mohl vyprávět)... Celkový dojem: 75%.

Mozaika příběhů pěti žen, které se ne úplně vlastní vinou dostanou do složitých životních situací a řešení je z jejich strany celkem extrémní. Fúrie mají silné a zábavně přepálené momenty, ale také mají dost takových, které až tak zábavné nejsou a lehce se vlečou. Výsledkem je tak mírně nadprůměrná jednohubka na jedno shlédnutí, ale potenciál tu byl větší…60%

Tohle mě hodně bavilo. Asi proto, že jsem dostal přesně to, co jsem od toho čekal - moje oblíbenkyně Carmen Machi (trochu nám zestárla, i když její první filnová role byla vlastně skoro ve čtyřiceti) a Cecilii Roth (ty plastiky se moc nepovedly). Skvělá byla i Candela Peña a vlastně i Ana Torrent. Dobře sekundovaly i Pilar Castro a Claudia Salas. Přemýšlel jsem i o pěti hvězdách, ale to by asi nebylo fér.

Sľubný začiatok potom to išlo trochu dolu kopcom. Taký priemer. Hviezdička navyše za Nat a jej boj za potrebu módy vo svete.

Not bad, ale Pasti, pasti, pastičky tady byly o 20 let dřív.(21.07.2025)