Dívčí škola Al Rawabi (2021)

Velmi kvalitní a reálně zpracovaný scénář. Naší západní ( nebo chcete-li východooevropské) kultuře může připadat jako přitažený za vlasy, ale v těchto kulturách opravdu takvaně " pošpinit " rodinu je na vyšším levelu než brutální napadení, které končí v nemocnici. SPOILER !!Z tohoto hlediska se dá říci, že to, jak se pomstila hlavní hrdinka bylo opravdu pro její sokyni na stejném levelu, nebo-vzhledem k její rodině-ještě daleko horší. Bylo to temné a reálné stejně jako opravdový život a ne továrna na sny, jako Hollywood, kde je rozděleno dobro a zlo a přes to nejede vlak. I když , v poslední době, tato iluze na čisté dobro a čisté zlo nás ve filmové tvorbě přestává " oblbovat", takže za mě palec nahoru za reálné vyobrazení společnosti, kterou zas tak dobře neznáme. Věřím, že podobná tvorba může pomoci pochopení mezi jednotlivými kulturami, když už se nám rozjela globalizace.

Mohli sice trochu šlápnout na plyn, ale chápu, že v těhle zemích a kulturách by to asi moc neprošlo, takže se snaží to moc nešponovat a jen tak lehce naznačovat, že co je pro holku v jiných kulturách normální, tak u nich je to problém. Je evidentní, že to je spíš určené pro teens, ale i tak se na to celkem pěkně koukalo. Rozhodně se raději podívám na tohle, jakožto sonda do života školáků, než na úchylnou soft porn Euforii, ze které celý svět šílí. Šikana je vždy zajímavým tématem, jelikož téměř každý z nás si něčím podobným prošel, ať v menší míře nebo větší a tak to k člověku víc promlouvá. A umím si představit, že není horšího místa, než škola obsazená pouze jedním pohlavím. :)

Po o trochu starším jordánském netflixovém seriálu Džinn, který taky mířil na mladé diváky a odehrával se v amerikanizovaném středoškolském prostředí pro děcka z bohatých rodin, je to zajímavý posun. K lepšímu, což ale není těžké, protože Džinn byl strašně slabý. Linie scénáře zaměřená na šikanu (s jejími psychologickými důsledky na životy všech postav) byla mnohem více propracovaná než ta druhá, v níž se scénáristky zabývaly jordánskou společností a jejími tradicemi a pořádky, které do pastelkově růžového světa seriálu vnášely pořádnou temnotu. Náctileté hrdinky se světem krutých tradic zápasí, jsou to ale mladé křehké děvenky, takže se jim to moc nedaří. Taky kvůli scénáři, protože se někdy chovají dost nevěrohodně (a někdy na pár facek). Ale druhá řada může ještě leccos zachránit.

Keď si myslíte, že podľa všetkých predošlých hodnotení to debilné tínedžerské čurákovanie už prestalo, tak sa mýlite, lebo čurákujú ostošesť. Dievčatá, ktoré to majú doma ťažké, lebo tam vládne idiotská toxická maskulinita, na ktorú nemajú vplyv (jedine, že by nejakej trošku menej submisívnej krave napadlo vystrieľať otca aj všetkých bratov), sa odreagovávajú na ešte viac submisívnych kravkách v škole. A to je celé. A tá hudba pretkaná do celého seriálu bola otravná ako komár v ľahkom spánku.

Drsný závěr ve světě, který uctívá přehnanou prudérnost u dospívajících dívek,které touží po lásce. Nezdravé ovzduší bez opačného pohlaví a opět frustrace z rodinného prostředí, které vede k projevům šikany jako prostředku k vybití vlastní potlačené nespokojenosti.