Zvonilka (2008)

Celý ten začátek byl pěkně udělaný. Když se dítě poprvé usmněje narodí se víla. No proč ne. Je to první film a předpokládám že tvůrci už dopředu uvažovaly o tom že neude jediný a budou se dělat i pokračování. Vlastně se jen seznamujeme s tím co vlastně víly dělají a o tom že hledat svoji roli ve vílím světě je zřejmně nějak složitější. Jak už vám jednou příroda přidělí nějakou tu schopnost, není moc možnost jak to změnit. Přiznám se že jsem se malinko chytil a tentokrát jsem se díval normálně a nedělal jsem že mně to nebaví. Za to že je to první díl dávám za sebe 2 hvězdy a za prcka 4. To nám dává hezké 3 hvězdy.

Jako u jiných soudobých filmů z Disneyových ateliérů mi i na Zvonilce vadila dvojsmyslně artikulovaná polarita mužského a ženského, která se podstatně promítla i do tělesné stylizace víl. Realističnost podání odstředila vše pohádkové, mýtické a snové, zatížila velkoryse a zajímavě komponované prostředí a v parafrázi výroku „Et in Arcadia ego“ poukázala, že banalita je i „za zrcadlem“. – Ve srovnání s filmy Tomma Moora, jenž mythologické a folklórní podněty integruje v osobité a přitažlivé světy, v nichž lze hledat odpovědi na dnešní bolesti, poskytl příběh o blonďaté „drátenici“ nejvýše příležitost k dočasnému úniku pro ty, kteří ještě unikat nemusí.

Toto je animovaný film určený asi čisto pre deti a tými deťmi nemyslím 11 ročné ale asi tak 5-6. Navyše sa mi veľmi nepáčila lacná animácia a postavy neboli pre moje oko zaujímavé. Rovnako tak sa nedá pochváliť dej či prostredie, v ktorom sa ten dej odohrával, ale ako píšem, 5-6 ročným sa to možno bude páčiť. Táto snímka má zo 6-7 pokračovaní, tak mám čo robiť a dúfam že nebudem ľutovať, že som sa do toho pustil a snáď sa to každým dielom bude len zlepšovať. Pri toľkom množstve zhliadnutých počítačovo-animovaných filmov som asi náročný divák, ale Cililing maneoslovila nedal mi nič nové, čo by somviných animákoch nevidel.

Zvonilka je pro mě skoro to samé, co pro moji ženu Hledá se Dory. Nemůžu stále přijít na to, proč mi tahle pohádka přijdeubohá. O to víc, o co víc se líbí mým holčičkám. Snad proto, že ta pohádka jepřeslazená, přetřpitkovaná, graficky nezajímavá,ucajdanáa přeuměle vychovávající? Snad proto, že je ta malá pipka nepoučitelná, namyšlená, dětinská nafrněná a blbá? Nevim. A to se mi líbí blondýnky. Pohádky by měly chytit za srdce, vyprávět, pobavit a snad i poučit. Nic z toho Zvonilka nedokáže - empiricky jsem si to ověřil tak, že je to jedna z mála pohádek, kde moje holčičky nejsou schopny vyprávět o ději, ale jen povídají o tom, jak má třpitivý křidýlka, jaký tam mají krásný kytičky a jak je Zvonilka nádherná. Mažu. Pro mě 35%.

Určitě roztomilá pohádka pro opravdu nejmenší děti, prakticky bez jakýchkoli "rušivých" elementů, které by jim mohly ohrozit úsměv na tváři. Příběh se veze v mezích bezpečných klišé, pobaví některými vtípky (světlušky vedou) a tu a tam i vychrlí nějaké to poučení či životní moudro, takže jako nenáročná zábava pro nejmenší to svůj účel splní dokonale.