Zkouška umění (2022)

Zkouška umění je dokument, který jen zachycuje viděné. Nijak nehodnotí a divákovi se snaží názor nevnucovat. To je asi potřeba napsat na začátek. Veškeré názory a hodnocení si divák vytváří sám na základě svých zkušeností, svého vnímání, svých postojů a názorů. Potom se dá pochopit, že hodnocení lítá od odpadu k pěti hvězdám. Mě dokument vcelku zaujal, i když nad některými pasážemi a názory jsem jen kroutil hlavou. Tvůrci se především rozhodli zodpovědět otázky: Jak udělat výběr na uměleckou školu? Jak hodnotit něco tak subjektivního jako umělecký talent a ještě u mladých a nedozrálých lidí? Odpověď jsem se nedozvěděl (existuje vůbec?), ale několik zajímavých myšlenek se objevilo. Zejména zkoušející pánové se ptali zajímavě a snažili se z uchazečů něco smysluplného dostat.Skvělá otázka byla - Proč právě vaše tvorba by měla někoho zajímat? Na to neodpověděl pořádně nikdo.:-) Nevím, jestli byli větší „exoti“ uchazeči (umění skrze kundu), nebo zkoušející (obtloustlý duhový jednorožec). Široká paleta postav byla doplněna vrátnými (ženské z lidu), které se jen podivovaly, co za dalšího zjeva to tam na zkoušky přišlo. Ten kontrast myšlení a postav mě bavil. Snažil jsem se nikoho z postav v dokumentu nehodnotit a rozšířit si své obzory v tom, jak je ten náš svět pestrý. :-)(60%)

"Ten test hodnotí teoretici a historici umění." Veľmi dlho som sa tak nenasmial ako pri tomto filme. Obdivujem obzervačnosť tohoto snímku a samozrejme obdivujem tú silu a chuť pedagógov predierať sa toľkými zvláštnymi pofidérnymi úkazmi, myslím tým diela, nie uchádzačov. Je ale zvláštne, zároveň pochopiteľné, že autori zobrazovali vo filme tých najviac otáznych ľudí, nedávno som bol na AVU na DOD a pýtal som sa študentov, že aký majú názor na tento film a odpovede boli prevažne negatívne, v zmysle, že si film selektuje aký obraz divákovi dá. Tu si treba urobiť vlastný názor... Cením zvukovú zložku filmu! Nádherne naruchované.

V životě jsem se zúčastnil mnoha různých zkoušek, z části na výtvarných školách nebo ve výtvarném prostředí, včetně neúspěšných přijímaček před 24 lety na UMPRUM, a často mě přitom napadlo jak by bylo skvělé, tyhle chvíle zaznamenat formou podobného dokumentu. Teď to "někdo" udělal, výsledek určitě stojí za vidění, ale paradoxně, výpovědi těch mladých adeptů umění jsou na tom všem vlastně ta nejméně zajímavá část. Daleko zajímavější je zachycení prostředí, včetně lehce absurdních vsuvek v podobě rozhovorů vrátných, většinou velmi trefné glosy či otázky pedagogů, záběry tvořících mladých lidí, se zkouškami nesouvisející odlévání sádrových odlitků či zpracování keramické klíny, vaření kafe před zkouškami a nebo úklid před odchodem domů. Trochu mě mrzí jedině to, že souhlas s natáčením zřejmě dala jen část účastníků zkoušek, a musím říct že se mi zdá, že ta s natáčením souhlasící část byla možná také částí jaksi banálnější (nebo ne a je to u těch zkoušek reálně opravdu taková bída?)... Celkově, je to zajímavé, esteticky krásné a znepokojivé. Celkový dojem: 90%

,,...DALA JSEM SI PROSTĚ DO UMĚLÝCH KALHOTEK TU TRÁVU ABY TO BYLA JAKO UPŘIMNÁ NADSÁZKA NATO, KDYBYCH MĚLA PROSTĚ CHLUPATOU KUNDU A TAK PROSTĚ MI TLUČE TO SRDCE SKRZE NI." __  V istých kruhoch  označovaný za najlepší český dokumentárny film posledných rokov som musel vidieť, keďže som pred mnohými rokmi absolvoval podobný proces na VŠVU.  Vtedy som ho absolvoval z donútenia, čoho vrcholom bol môj pohovor z tamojšími profesormi a vo výsledku som bol na rozdiel od iných uchádzačov rád, že ma ta neprijali. (Dnes už sa výtvarnému umeniu venujem skôr okrajovo.) Na samotný dokument sa pozeralo dobre, páčila sa mi ako repetícia, či pohľad inej strany (vrátnica), tak i jeho postupná strihová gradácia a skrytý sarkazmus. Najlepšími boli samozrejmežvástypredovšetkým uchádzačov, ktoré sa miestami strácali v nedostatku logiky.  Na piatu hviezdičku tomu chýbala výraznejšiačerešnička na torte.  (1476. hodnotenie, 100. komentár k filmu)

Najväčšou devízou Skúšky umenia je podľa mňa to, že pre každého môže byť tento film o niečom úplne inom. Tvorcovia mali určitú víziu, predovšetkým ale nechali postavy medzi sebou interagovať a my tak zisťujeme, čo majú spoločné, v čom sa odlišujú ako názorovo, tak generačne a kto z nich žije viac a kto menej mimo realitu. Pre mňa ako učiteľa je ale Skúška umenia skôr o tom, že podobné situácie zažívam dennodenne. Nedospelí študenti, ktorí ešte nevedia kým sú, ale vieme, že sme schopní ich formovať. Čo môže skončiť ako dobre, tak aj hrôzostrašne. No a stále sme sa nedozvedeli, čo to umenie je a že to nevedia ako študenti, tak ani vyučujúci na umeleckej škole.