Zimní válka (2017)

Amatérismus nejhoršího kalibru. Nefunguje zde nic. Od mizerných hereckých výkonů, přes naprosto zoufalý scénář a děj až nakonec kamera. Ano, to nejohavnější na celém filmu je zcela trestuhodná kamera, kdy lepší záběry jdou udělat snad i na mobilní telefon. Atmosféra, příběh či hudba, i v těchto aspektech je Zimní válka totálně mimo. Už dlouho jsem nebyl z válečného filmu tak zklamaný. Dvě hodiny naprostého utrpení a absolutní ztráta času. 0/10.

Rozkoukal jsem to ráno i když jsem viděl, že to má jen 25% a večer jsem si zde omylem rozklikl finský film se stejným názvem a koukám ty jo během dne se to vyšvihlo na 87%...Tento scénář by šlo natočit s partou z paintballu. Jednu hvězdu dávám za tu skoro 2,5 hodinovou námahu herců a druhou za hezké lesní prostředí.

Vypadá to, že pan Aboucaya je velkým válečným romantikem a vášnivým sledovačem kolumbijských telenovel. Stává se mi , že jsem naštvanej kvůli smrti filmové postavy, protože mi byla sympatická, zde jsem byl ale naštvanej, co bude následovat. Stále se opakující, nekonečné, srdceryvné vyznání cesty kolem světa a já nevím, co ještě za řečičky a pak brečíme a pak to nějak překonáme, povíme si o filozofii děr v lesích Alsaska, protože nejsme ozbrojení nacist zombies. Pouze spojenci jsou lidé a mají citů plnou hlavu, hlavně, když kolem nás sviští kulky. Nemyslím to samozřejmě tak, že bych sympatizoval s nacisty, ale tyhle typy filmů, kde se hraje na jednu stranu a zbytek jsou jen bezduché sparing automaty mě rozčilujou. Cokoliv tím chtěl rejža říct se mi nepáčilo. Navíc hudební doprovod a kamera vhodná béčkovému tv filmu. Je to strašné, protože skutečnost byla mnohem krutější. 15%

Tak to vypadá, že David Aboucaya se válečných dramat zatím jen tak nevzdá. A opět si snímek takřka udělal celý sám. Zaměřil se na těžkou situaci na místě známé jako Alsaska ve Francii, která nemálo připomíná obdobnou situaci v Normandii. Francouzský regiment výsadkářů bojuje s americkou jednotkou za osvobození Alsasky. Musí přes les, který byl později pojmenován jako ´francouzský Stalingrad´. Vojáci tam byli uvězněni v drsných zimních podmínkách, kde poznali hrůzy války. Snímek se i přes válečné scény především zabývá prožitky a myšlenky samotných vojáků. Jejich zvládání situace, psychologie a osobních rozhodnutí. Někteří museli hodně bojovat i samy se sebou. Snímek se svou dvouhodinovou stopáží snaží přiblížit danou situaci jak to asi mohlo vypadat. Může tak tedy připadat nudný, ale to jen dokresluje danou situaci. Dlouhé čekání bez zásob v mrazu, kdy nepřítel může kdykoli a nečekaně udeřit. Tady se v podstatě zastavil čas. Akční kamera více dokresluje náhlou paniku při náhlém odstřelování. Dlouhé hodiny nic a pak najednou výbuch. Nejedná se tedy o běžný válečný film, jak je většinou zvykem. Když se do popředí děje vynáší více psychologie vojáků, než válečné scény plných hrdinství, vždy je to přijato velmi vlažně. Vzniká otázka: Proč? Jediná výtka se týká sněhu. Buď tam je anebo není, aby náhle nasněžilo, když najednou v další scéně zase po sněhu ani památky. Tady to David nějak nevychytal.

Keď som sa dostal k filmu „Zimná vojna“, bol som presvedčený, že ide o ďalší remake film z obdobia Sovietsko-fínskej vojny z roku 1939. Veľkým prekvapením pre mňa bolo, že film je natočený na základe skutočných udalosti z úplne iného bojiska a to zo západného frontu. Film sám o sebe nie je vyslovene vojnovým filmom, skôr by som ho dal na hranicu psychologického filmu o dianí na fronte skutočných mužov v skutočných udalostiach a so skutočnými citmi. Odohráva sa v období nemeckého útoku na Ardeny (16.12.1944 až 30.1.1945) kedy sa zastavil spojenecký útok 7. americkej armády generála Patcha a 1. francúzskej armády generála Lattreho. A do tejto nemeckej útočnej aktivity Hitler zapojil aj operáciu Nordwind (Severný vietor), ktorá mala za úlohu vytlačiť Spojencov z Alsaska. Ale pre vodcu Oslobodených francúzskych síl generála de Gaulla ústup z pozícii pohoria Low Vosges (Vogézy), z mesta Strasbourg a vôbec z Alsaska by bolo pre Francúzsko celonárodnou katastrofou. Vydal rozkaz brániť tieto oblasti do posledného muža. Francúzskej armáde sa podarilo tieto oblasti udržať, ale za cenu obrovských strát na životoch, obdobne pochodili aj príslušníci 45. práporu 45. americkej pešej divízie keď sa z celého práporu zachránili iba 2 vojaci. Druhou psychologický ešte náročnejšou otázkou, ktorú nám film predkladá, je skutočnosť, že Alsasko historický patrilo raz Nemecku, potom Francúzsku a tak po jeho obsadení Wehrmachtom sa nechalo dobrovoľne zverbovať okolo 130 tisíc vojakov. Časť z nich odišla do bojov na východný front a časť z nich bojovala proti vlastným na západnom fronte. A tak sa stávalo, že mohli proti sebe bojovať aj vlastní súrodenci. V skutočnosti ide o veľmi pekný film, ktorý je pomerne ťažký na pochopenie a tak som považoval za povinnosť niečo k tomuto deju ozrejmiť.