Žena bez studu (1928)

Romantika s krimi zápletkou, city a podvody.

Viděno na LFŠ 2014 s hudebním doprovodem dvou muzikantů ze skupiny Bratři Orfové. Hluboký zážitek. Film je sice pomalý ale stopáž je únosná na dobu vzniku děj postupuje dost rychle. Je to romantika s kriminální zápletkou a nádhernou Gretou Garbo.

Hlavní předností snímku jsou jednoznačně Greta Garbo a John Gilbert, kteří se v rolích osudových milenců dokonale doplňují. A pak je tu Douglas Fairbanks Jr. jako posedlý mladší bratr, jehož se hrdinka snaží neustále ochraňovat, což vede k několika tragickým událostem a víceméně i k dramatickému závěru. Opravdu silná je scéna z nemocnice a všechna setkání hrdinky a otce jejího milence.(27.08.2023)

Režisér Clarence Brown natočil v rozpětí dvou let (1926 - 1928) dvě melodramata s Gretou Garbo a Johnem Gilbertem, přičemž to první z nich (Tělo a ďábel) je sice povedenější, ale ani Ženu bez studu by nebylo správné odsuzovat jako pouhou vykrádačku již jednou prověřeného modelu. Tento film sice ve svém úvodu navozuje zdání, že půjde o téměř totožný, jen lehce obměněný romantický příběh, který vypráví Tělo a ďábel (milostný trojúhelník kamarádů z dětství, v jehož středu stojí neodolatelně svůdná Greta Garbo), ale ve skutečnosti podvrací očekávání spojená s image skandinávské herečky (vypočítavá femme fatale), portrétuje ji jako nesmírně obětavou a čestnou a naopak - zdánlivě morálně "čistou" ženskou postavu zobrazuje jako nespolehlivou tajnůstkářku. Filmu lze sice vyčíst poněkud nešikovnou práci se zatajováním informací (to, okolo čeho se tak dlouho opatrně chodí, ve finále vyzní značně banálně), na druhou stranu ale vše vynahrazuje mistrná stylistická stránka, kdy zejména opakující se kamerové jízdy jsou i dnes divácky velmi působivé a ve spojení s prolínačkami plynule prostupujícími např. zavřenými dveřmi originálním způsobem vedou naši pozornost a vytvářejí napětí. Žena bez studu je ukázkovým příkladem němého hollywoodského filmu na vrcholu - těsně před nástupem zvuku, kdy už si vybraní filmaři dokázali podmanit a dovést téměř k dokonalosti tento specifický způsob vyprávění.(11.04.2012)

Hodně rozvláčné. První polovina skvělá, když ještě Douglas Fairbanks mladší a Johnny Mack Brown žili, mělo to grády i napětí, ale pak už to bylo jenom čekání na to, jestli a kdy se Garbo a Gilbert dají zase dohromady.(06.02.2013)