Zemři, monstrum, zemři! (2018)

Ponuré, pomalé tempo, nuda. Už Jiří Šlitr v "Jonášovi" říkal: "S těma jihoamerickejma rytmama běžte do pr.dele!", na což se inspicient Balcar vyjádřil: "Škoda, že se nám to v těch Rokycanech nepovedlo". A já měl podobné pocity po ukončení filmu. Nevěděl jsem, jestli se mám smát při spatření "monstra", jež začíná podivným ocasem připomínajícím něco mezi obřím penisem a prodlužujícím se nosem princezny Bosany z "Veteránů", a pokračujícím hlavou v podobě vaginy s několika řadami zubů. Podivné stvoření je v opačném gardu k předchozímu ději, který měl budit hrůzu. V paměti mi z celého filmu na chvíli utkví torza žen a depresivní krajina s neustálým deštěm, po které v noci bloudí policisté s různobarevnými světlicemi.(06.01.2021)

Mysteriózní detektivka s dobrou atmoškou, ve které ale spousta věcí natolik nedává smysl, a ve finále je tak WTF až směšná, že jeden nechápe, co dělá v “Un Certain Regard” sekci Cannes FF. Někdy mi přijde, že Jižní Amerika je evropské kultuře a mentalitě ještě vzdálenější než Asie. Mimochodem, slavná hora Fitz Roy z plakátu “MMM” se ve filmu neobjeví ani zábleskem. [Cannes](14.05.2018)