Země faraonů (1955)

Sobecký faraón který měl pořád málo bohatství si nechal postavit svoji hrobní pyramidu,mezitím si vzal druhou ženu která jak se ukázalo byla stejně sobecká a chtivá po bahactví že naplánovala jeho vraždu aby všechno zdědila jenže jeho hlavní sluha nebo pobočník to prokoukl a nakonec si jeho druhá žena moc bohactví neužila byla pohřbená za živa se svým faraónem.Skvělé dobové kostýmy a prostředí.

Na některé filmy by se člověk neměl dívat opakovaně. Jako dítěti fascinovanému starověkým Egyptem, mně film, jemuž jsem (tehdy v němčině) moc nerozuměl, uhranul. Teď vidím špatné rekvizity, příšerné kostýmy, slyším nevhodnou hudbu, děj hloupý... Zůstal jenom ten krátký řízný konec, jak jsem si ho pamatoval.

Klasický historický hollywoodsky veľkofilm s fiktívnym príbehom faraóna Cheopsa, výstavby jeho pyramídy, mamonu, zrady a pomsty. Tvorcom sa do toho tak trochu primiešal aj Mojžišov príbeh. Produkcia monumentálne búši orchestrom do atmosféry tak ako bolo v 50-tych rokoch zvykom. Hoci medzi hercami nie sú žiadne veľké mená, hrajú s podobným nasadením, v ktorom však cítiť kus divadelného pátosu. Žiaľ celý film podľa mňa trpí syndrómom gréckych bohov, ktorí by mali byť majestátni a neúprosný, no správajú sa ako banda trhovníkov. Cheops v tomto poňatí postráda akýkoľvek božský majestát a správa sa ako priemerný konzul, kým Vaštar naopak získava takmer rozprávkovú auru múdreho starca.

Film trpí klasickým nedostatkem rádobyhistorických dramat, tj. absencí kladných postav. Koho zajímá, jestli faraon zemře nebo ne? Nejdřív nechá spráskat svou budoucí manželku (a to né v rámci předehry!) a pak se diví. Jedinými kladnými postavy jsou architekti sr. a jr., ale ti jsou zase k uzoufání nudní. Na druhou stranu, při sledování tohoto filmu mě napadla geniální teorie. Jak známo, v žádné pyramidě se nenašel sarkofág s mumií a pohřební výbavou, žádné neskutečné bohatství. Vždy jen prázdný sarkofág. Archeologové to vysvětlují, že jako všechno bylo ukradeno zloději. A já říkám, blbost! To je nenapadlo, že egyptská víra měla pravdu a faraon skutečně odešel na nebesa s celou výbavou, ahá?

Země faraonů je snímek, který vlastně nemá jasný děj. Ano, jde v něm o stavbu pyramidy. Takže vidíme, jak náročné to bylo pro dělníky, jaké technologie se používaly či jaké náklady musel panovník nést. A právě fakt, že ho pyramida stála tolik jej nakonec připravil o život. Nebýt nutnosti získat prostředky, nepřišla by princezna Nellifer. A i když v druhé polovině byla vyobrazena jako záporná postava, já jsem s ní soucítil. Ona totiž byla skutečnou objetí. Stala se vězněm na místě, kde nechtěla být a přitom neměla zrovna valnou budoucnost. Ano, žila v luxusu, ale o své místo na slunci se dělila s potomkem Chufa a jeho první ženou a sama do jeho smrti působila vlastně jako lepší otrokyně. Nemluvě o tom, že Chuf byl dosti panovačný a své dělníky nutil do práce za nepříliš příznivých podmínek. Já mu smrt přál jako spravedlivou. Vlastně to nebyl špatný film. Výprava byla opět fenomenální. Ale samo o sobě to žádný závratný příběh nemělo a ve stínu jiných válečných a historických filmů 50. let neměl snímek příliš šancí.