Záskok aneb Cimrman v Národním divadle (2000)
Sledovat Záskok aneb Cimrman v Národním divadle online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Záskok aneb Cimrman v Národním divadle
Je Silvestr roku 1997. Divadlo slaví 30 let Divadla Járy Cimrmana, nejdříve pouze slavnostním pochodem všech Cimrmanových postav. Po té je však divadlu nabídnuto hrát v Národním divadle. Na Silvestra přichází divadlo do Národního divadla a prohlíží si divadlo a připravují scénu. Odpoledne a večer se pak hraje představení „Záskok“. Nejdříve můžeme sledovat seminář a různé rozhovory a členy Divadla Járy Cimrmana procházející se po divadle. Poté následuje sestřih odpoledního a večerního představení „Záskoku“ a můžeme tedy sledovat sestřih obou obsazení. Odpolední verze je verze s Ladislavem Smoljakem jako Vavrochem a večerní verze se Zdeňkem Svěrákem jako Vavrochem.
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (13)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Unikum divadla v je v zásadě to, že každé představení je originál, jedinečné samo o sobě a vy jste, coby divák, svědkem. Scénář tu sice je, ale spíše jen z potřeby mít se o co opřít, mít důvod, že to, co dělám není vycucaná pseudoumělecká onanie, ale výsledek práce, kterou prezentujeme (nebo herectví v kombinaci se scénářem = práce, taky může být). A tady právě naskakuje onan prvek: spousta možností, jak být lepší, jak říct určitý dialog lépe, nebo zahrát tohle dynamičtěji, než kdy dřív, poddat se atmosféře, tolik detailů, co hraje roli. Divadlo je samo o sobě alchymie. V tomhle ohledu, tenhle záznam kombinuje dvě představení dvou hereckých sestav Záskoku. A proč se o tom vše zmiňuju? Cimrmani sice mají nějaké filmové záznamy svých her, ale pořád se to nevyrovná tomu, že jsme ty nejlepší správné sestavy a představení, zkrátka prošvihli... a dnes už tu Smoljak není. Cimrman, coby osoba, je vyzdvižen a zahalen tajemstvím a stejně tak svým způsobem i dlouholeté působení jeho tvůrců a herců, popravdě, na to jak dlouho hráli a jakému se těší zájmu, je to celé pořád relativně skromné a pro mě dodnes obestřené právě zmíněným oblakem tajemství (možná to byl taky Smoljakův záměr, protože já Smoljaka považuju za duchovního otce Cimrmana). Škoda, že ten pohled do zákulisí je jen pár minut.
Zdroj: ČSFD.cz (2015-03-09)„Vaši Naši furianti mi můžou být ukradení!“ Milý Láďo! Musím ti do hrobu zvěstovat, že i přes tvé zákeřné intriky, se divadelní kus Záskok, z pera pana Jaroslava Cimrmana, dostal na naši první scénu. A já jsem vděčný, že jsem ho mohl sledovat najednou v obou alternacích. Sice přitom byl občas nějaký kus textu nahrazen pobíháním ansámblu v útrobách divadla, ale tomuto historickému okamžiku rozhodně nemohu dát méně, než plné nebe hvězd.
Zdroj: ČSFD.cz (2011-08-21)Už je to dlouho co jsem tento dokument viděl, ale živé si pamatuju jak v obsazení se Svěrákem diváci řvali smíchy snad při každé větě, zatímco se Smoljakem bylo ticho jako v hrobě, ten rozdíl byl do uší bijící, i tak jde ale o cenný artefakt pro milovníky jednoho zvláštního amatérského divadla.
Zdroj: ČSFD.cz (2022-12-13)Kdo by to byl řekl...
Zdroj: ČSFD.cz (2021-11-11)Škoda jen, že nejsou dostupné celé záznamy těch představení. Jinak skvělé.
Zdroj: ČSFD.cz (2020-08-02)