Waterboys (2001)

I po tolika letech naprosto příjemná pohodovka, která vykouzlí úsměv mnohým divákům nejen na tváři, ale i v duši. Není potřeba úplně chápat asijský humor, stačí sledovat piánko, s nadhledem a i když tam je gay složky málo (ale je tam, viz zamilovaný Saotome), celkově může tento film, který mnozí zařazují mezi špičku sportovních komedií dodnes, být bezva potěšením. Viděl jsem film v roce v r. 2015 a nyní znovu a musím říci, že některé hlášky, i když nejsou vždy originální, styl zpracování, herectví, mě vedou stále volit tak vysoké hodnocení ... 9899

Shinobu Yaguchi je nepochybne talentovaný režisér, ktorý vie ako narábať s divákom. Prostredníctvom svižných, kvalitných a najmä humorných predelov buduje ideálne absurdnú zápletku nato, aby sledovateľa pohltil do deja a prinútil ho akceptovať prezentovanú absurditu. Trpezlivo a veľmi dôvtipne budovaný dej tak pochopiteľne výborne funguje zhruba až do momentu, kedy sa do štvorčlenného zoskupenia pridáva dovtedy oponujúca skupina rovesníkov. Neriešim ani tak celkom prvky dôveryhodnosti popri rýchlosti učenia sa "vodného tanca" týchto junákov. Ide skôr o akési narušenie deja, ktoré pomerne kostrbato vplýva na ďalší vývoj - či už neautentická romanca medzi predstaviteľom úvodnej štvorky a karatistkou, samoúčelný princíp neúspechu (požiar, ktorý sa odohrá práve počas noci pred predstavením) či záverečná maškaráda, ktorá je v mnohom preexponovaná (kolíše medzi znamenitými ťahmi a absolútnym gýčom). Moje výhrady sú však vo väčšine maličkosti, avšak práve kvôli nim nie som schopný udeliť plné hodnotenie. Inak som sa vynikajúco bavil.

Teda bavil jsem se hodně u těch akvabel. Pohodová komedie z Japonska. Kdyz začli dělat jak dělá delfín, tak jsem se málem počůral. V druhé polovině to místy ztratilo drajv, ale naštěstí nikdy na moc dlouho. Málokdy se podaří narazit na slušnou komedii, i když i tato se drží osvědčeného amerického mustru o outsiderech na střední.

Bohužel těch pár světlých skvělých okamžiků a hlášek zastiňuje jedna trapná situace či scéna s přílišným přehráváním za druhou. Ale je krásně vidět, že režisér Yaguchi se ze svých chyb učí a jeho pozdější snímky jsou lepší ve všech směrech a zatím vrchol jeho tvorby je snímek Happy Flight, za kterým s velkým odstupem pokulhávají Swing Girls. Na jeho dřívější snímky koukat raději nebudu a budu se místo toho těšit na ty jeho budoucí, protože jak to tak vypadá, tak se je na co těšit.

Neviem si predstaviť, že by túto tému spracovali trebárs Američania. Čaro filmu docela spočíva v potrhlosti japonského národa a ich zvláštneho zmyslu pre humor, ktoré by iná svetová mentalita asi potlačila. No ja som sa bavila, aj keď by som uvítala viac tréningových scén. Horiace afro nemá chybu. Záver ma úprimne rozosmial, chalani sú vážne šoumeni. A tento film má určite prvenstvo v hode rybou do tváre:D