Vrať mi ji (2025)

Bratři Philippou mě na rozdíl od většiny svou prvotinou Talk to Me až tak nepřesvědčili, a tak k tomuto jejich druhému počinu jsem již přistupoval s jistou dávkou opatrnosti a nedůvěřivosti, ovšem zbytečně, jelikož bráchové si se mnou tentokrát nekompromisně vytřeli prdel a Bring Her Back tak musím i já nekompromisně označit za jeden z vrcholů žánru posledních let. A do třetice použiji výraz nekompromisní, jelikož právě takový tento film je. Skutečně zlý, brutální a mrazivý. Zápletka hned od začátku nabere na s nikým se seroucím tempu, nepříjemné a drásající momenty jsou zde do diváka ládovány prakticky lavinovitě, vůbec jsem nedostal šanci si od toho nátěru odpočinou, jen jsem znepokojivě hltal, čím dalším mě tvůrci překvapí a dorazí, no a dařilo se jim to zde fakt dokonale a zatraceně přesvědčivě. Celkovému nápadu oné zápletky pak nemám též co vytknout, a i když nějak zásadně vlastně ničím úplně nepřekvapí, tak stejně baví na výbornou a závěr je pak velmi slušně vygradovaný kolotoč všeho, čím by správný horor měl disponovat. Co mě jinak doslova nadchnulo, byla pak brutalita jednotlivých scén, kdy jich sice nebylo nějak moc, ale pokud se dostaly ke slovu, tak i já, jakožto neléčený zvrhlý hovado, měl vytřeštěný oči, do jakých šíleností se tu bráchové pouštěly, takže efektově totální bomba. Jednotlivé postavy pak opět bez výtek, vesměs výrazné, zajímavé a přesvědčivé figury, a to samozřejmě i díky luxusnímu castingu, kdy každý z přítomných herců předvedl naprosto dominantní výkon, no já měl vole fakt vlastně úplně ze všech strach, prostě úžasný. Atmosféru též musím označit za jednoznačně nadprůměrnou, napětí funguje ultimátním způsobem a celkový styl také bezchybný, zkrátka šílenost v tom nejlepším možném smyslu. Za mě se tudíž jednoduše jedná o ryzí pětihvězdičkový horor, bez jediné chybičky, prostě velká paráda a jednoznačné doporučení všem, kteří si myslí, že jsou už otrlý fakt vůči všemu.

Tak tohle byla jízda! Už Mluv se mnou bylo poměrně zdařilou podívanou, tohle je ale o ligu výš. Pro slabé povahy to rozhodně není. Gorových scén je tu požehnaně a jsou velmi zdařilé. Tvůrcům se podařilo skvěle budovat atmosféru, že samotný snímek je nepříjemný již od svého prvopočátku. Charaktery jsou dobře napsané. Velmi sympatický výkon předvedla Sally Hawkins, z níž mi běhal mráz po zádech i po titulkách. Hoši jen tak dál. A24 je skoro vždy zárukou kvalitní hororové podívané!

Tak tu máme druhé dílko od režisérů filmu Mluv se mnou. Když pominu celkem stupidní zápletku, že dvě děti po nehodě svého násilnického fotra jsou následně svěřeny do rukou vyšinuté ezopěstounky, kterou nemá nikdo důvod prověřovat jen proto, že v daném oboru pracovala 20 let (jinak by se ale děj neposunul tam, kam potřebuje), a že doma drží dětské monstrum, které jí chce pomalu sežrat celý barák, přičemž nikomu není divné, že je celé dny zavřené ve svém pokoji, tak musím říct, že je to celkem depresivní komorní horor a má svou atmosféru, ve které zlo dostalo volnou ruku. Je zde hodně solidního gore, hodně násilí a celé je to poměrně zvrhlé. O co tam vlastně jde, člověk pochopí postupně, aniž by mu to někdo složitě vysvětloval. Já osobně jsem se nejvíc bavil u násilných scén a nechutností, za tohle body nahoru. Zápletka je spíš průměrná, ale na té se horory staví jen málokdy. 65%

Konečne poriadny horor! Po totálnych kravinách ako Weapons alebo Welcome to Derry prichádza „Bring Her Back“ – film, ktorý sa naozaj oplatí pozrieť.
Nechcem veľmi spoilovať. Ak ste videli aspoň nejaký reklamný materiál a poznáte názov filmu, už tušíte, o čom to bude. Napriek tomu je spôsob, akým je príbeh rozprávaný – pomaly, s postupným odkrývaním dôležitých detailov – veľmi dobre zvládnutý.
Vizuálna stránka je na jednotku. Body horror je extrémne presvedčivý a naozaj šokujúci. Postavy, vrátane úplne vyšinutej hlavnej antagonistky, sú veľmi uveriteľné a výborne zahrané.
Toto je ten typ filmu, pri ktorom budete ešte dlho po titulkoch premýšľať. Je totiž skutočne silný a necháva v divákovi nepríjemný, ale veľmi pôsobivý dojem.

Takže kamarádi, opakujte po mně: Strach není odpor a odpor není strach. Jenom proto, že divák musí odvracet zrak, protože se nechce dívat na brutální týrání dětí, nestojí za to dávat vysoké hodnocení filmu, kde výsledek předem známe po 15 minutách stopáže. S výborně vypointovaným Hereditary nerovnatelné. Ani náhodou. 50%