Volyň (2016)

Předně - Polákům je ke cti, že hned zkraje připustili perzekuci v té době a oblasti většinových Ukrajinců, ba i tradiční antisemitismus ("Lepší když si vezme Ukrajince než Žida."). Že někteří z Poláků nevěděli, jestli mají zrovna kolaborovat s nacisty nebo Sověty. Že někteří aktivně pomáhali nacistickým okupantům identifikovat Židy k likvidaci. A že někteří se v odvetě za ukrajinské masakry taky nedrželi zpátky (dokonce tam bylo i sekerou zabité nemluvně). Možná si mohli odpustit jen záběr na německého oficíra jakoby konsternovaného z pohledu na zohavené mrtvoly, když už na okupovaném polském území fungovaly ty nejhorší koncentrační tábory (vč. toho v Osvětimi). Z mého hlediska byl ale největší problém v té nejproslulejší části; když máte ve filmu podobné scény, riskujete, že to vyzní exploatačně... a Poláci v tom podle mě selhali. Když jsem sledoval bandu rednecků, jak za hurónského smíchu pobíhá vesnicí a páchá zvěrstva, nedalo se to brát jinak než jako nepochopitelný exces. I skladba filmu nahrávala tomu, že to byla v podstatě zvrhlá obdoba vesnické veselky z první čtvrtiny, protože tam byla spousta duplicitních scén, kdy divák podruhé sleduje drastickou verzi. Dokonce i to nejhrůznější upálení dítěte mělo protějšek nejen v předešlé zábavě s hořícími poleny, ale i ve zdánlivě nevinné scéně, kdy kolem dospělého běžel rozvíjený kluk, ten ho chytnul za flígr a nakopnul ho, aby se uklidnil. Někdo tu zmínil srovnání se sovětským filmem o stejném období (jen v sousedním Bělorusku)Jdi a dívej se. Pro mě byl jednoznačně lepší - Klimov se excesům vůbec nevyhýbal (upálené tam má dokonce i batole), ale šetřil s nimi, čímž dosáhl "pochopitelnějšího" vyznění, že primární bylo vyhlazení a jak k tomu přesvědčit masu vojáků. Tady to i přes výkřiky "Sláva svobodné Ukrajině!" vypadalo spíš jako banda vyšinutých sadistů, co terorizují kraj a zanechávají po sobě rozsekané a vykuchané oběti stažené z kůže. Takže jsem víc uvažoval o tom, zda je taková dehumanizace snadnější pro vesničany, kteří jsou zvyklí tohle dělat (už poraženým) hospodářským zvířatům, než že bych se zhrozil, na koho se odkazuje dnešní "kyjevský režim". Navíc to chápu tak, že Ukrajinci používají nacionalistu Banderu proti Rusku, nikoli proti Polsku. Z cynického hlediska by to přece bylo i zbytečné, ne? I Putin tvrdí, že banderovci etnicky vyčištěnou oblast Stalin nevrátil Polsku, ale "daroval" Ukrajině. Stalin se ani neomluvil, že jim společnou invazí s fašisty německými umetl cestu (aby se pak banderovci obrátili proti němu, když pro něj mohla být Ukrajina samostatná jen v rámci SSSR).//60%

Rozhodně zajímavá lekce z dějepisu ohledně toho, jak to vypadalo v malé vesničce Volyň v období druhé světové války. Tam byste fakticky žít nechtěli, zejména v pozici Poláků. Útoky ze strany ukrajinských banderovců, Sovětů, nacistů. To vše pozorovat z pozice diváka na pohovce bylo již tak silné kafe. Zažít to na vlastní kůži, to si nedokážu představit. Jinak film jako takový nabízí bezpočet silných momentů, které jsou tedy soustředěny zejména do poslední třetiny, kdy se ta brutalita a nelidskost utrhne ze řetězů. A to naprosto šíleným způsobem. Nechutné likvidace, jednoduše podívaná skrz naskrz prosáklá pesimismem. A v centru dění mladá sympatická Polka se svým synem, co chce přežít. Mít to kratší stopáž a větší spád v první polovině, šel bych s hodnocením i výše. Ale i tak povinná historická exkurze pro každého. Za mě dávám 7/10

Kdo z Vás by  si chtěl rozšířit obzory připomínám knihu K. Richtera: Historické drama volyňských čechů. Po 2. světové byly dlouho, dlouho všechny školní chodby posety nápisy a malbami o míru, bílými holubicemi, hloučky radostných dětí s kytičkami vítající mír, osvobozující hrdiny a lidé věděli proč to tam je. Dnes to tam už není . Tvrdím, že by tam mělo něco o tom být. Minimálně slovo Mír. Ne nadarmo nám Pan učitel často říkal: Kdo nezná dějiny - bude si je muset prožít znovu. Jenže ty se  přepisují a překrucují a my dumáme kdo za tím stojí....Zatím si dnes ale pořád můžete vygooglit kde a kolik má Bandera pomníků. Bude se jejich počet zvyšovat, a dál zapomínat na události souvisící s tímto důležitým filmem, přepisovat dějiny a názvy ulic?

Po filmu jsem si přečetla Wikipedii v několika jazycích a dostala několik příběhů. V anglické verzi bylo zmasakrováno půl milionu židů, dva tisíce Poláků a dva zubaři. V polské verzi bylo zmasakrováno padesát tisíc Poláků a dva Ukrajinci. V ukrajinské verzi nejsou uvedené počty, jenom že se v tom Poláci moc babrají a do svých obětí zahrnují i Ukrajince. Ani tento film není příliš kritický vůči tvůrcům. Židy tam vraždí pouze Němci a hlavní emoce jsou cílené na polské oběti. Jenom v závěru se dočkáme i zlých Poláků. Autor se rozhodl pro explicitní brutální vizuál. Ukazuje, čeho je schopný Homo sapiens, když dostane politický důvod. Více méně nezáleží na národnosti pachatele, je třeba umučit i děti. Na jednu stranu je ten film nekoukatelný, na druhou stranu je nutné toto připomínat, protože rozdmýchat nenávist je jednoduché a brutalitu máme v DNA. Sláva Ukrajině, sláva hrdinům.

Tohle bylo hodně silný kafe. V hlavních rolích hraje vesnička Wolyń, kde si v poklidu žijí pospolu Poláci, Ukrajinci, Židi a místy i rusové. Po napadení Polska Německem ale Ukrajincům přepne a začnou na Polácích páchat nejnechutnější zvěrstva. Film byl v tomto tak explicitní, že jsem tu noc po shlédnutí filmu nespal a měl před očima ty nejzvrácenější vraždy. Všichni měli ruce od krve. Poláci vraždili. Němci vraždili. Rusové vraždili. Ale Ukrajinci byli tak hutně nechutně zvrácený zrůdy. Doufejme, že "byli". Brutální hnus.