Vlčí muž (2025)

Ach jo, tak zatím poslední film z kolekce Universal monster je ten nejhorší ze všech položek od roku 1913. Leigh Whannell si začal moc věřit a po relativním (spíš ekonomickém) úspěchu nové verzeThe Invisible Manasi začal pohrávat s tou nejproblematičtější myšlenkou všech tvůrců. Chtěl ten mýtus o vlkodlakovi natočit nově, zároveň tak, jak si filmy určitého druhu pamatoval z dětství a nakonec by rád přidal alegorii na covid. Well, z takových ambiciózních řečí by jen málokdo dokázal vymodelovat alespoň přijatelnou žánrovku. Nakonec by fakt asi bylo lepší se úplně od toho dědictví Universalu odpoutat a natočit něco nového, ale to se ani tentokrát nestalo. Nekomplikovaný a něžně poetickýThe Wolfman(2010) zůstává nepokořen. Puristi se nadále kochají klasickou sériíWerewolf of London,The Wolf Man,Frankenstein Meets the Wolf ManaShe-Wolf of London.

Na filmechLeigh Whannellamě baví, že se vždycky snaží známé látky nějak otočit. Nevezme klasickou postavu a neudělá z ní jen obyčejnou vyvražďovačku nebo rutinní horor, ale aspoň konceptuálně hledá cestu, jak to celé trochu osvěžit. A přesně tohle platí i pro "Wolf Mana". Hodně mi sedl už samotný úvod, který se vrací do minulosti hlavního hrdiny. Výprava s otcem do lesa je natočená neuvěřitelně vtahujícím způsobem. Jsme v prázdném ale zároveň podezřele živém lese, který má hutnou tísnivou atmosféru. Do poslední chvíle nevíte, co tam číhá, co dýchá ve tmě a odkud může přijít nebezpečí. Whannell tu perfektně pracuje s gradací napětí a budováním strachu a přesně v tomhle duchu film velmi dobře funguje i dál minimálně po první hodinu až hodinu a půl. Režisér umí pracovat s napětím, konflikty i nápady a když se dostaneme k samotné proměně hlavní postavy ve vlka, je to drsné, temné a nepříjemné. Upřímně je to možná poprvé, co jsem u vlkodlačího příběhu měl skutečně husí kůži. Ne kvůli lekačkám, ale kvůli tomu, jak je ta proměna pojatá. Ztráta lidskosti, rozpad osobnosti a zvířecí pudy jsou podané tak nepříjemně, že je vám hlavní postavy vlastně líto zvlášť v kontextu rodiny a vztahů, které má kolem sebe. Nápadů je tu víc než dost a některé jsou vyloženě skvělé. Scéna s pavoukem je ukázkově creepy a patří k nejlepším momentům filmu, ale podobných detailů je tu víc a dávají snímku osobitý rukopis. Problém přichází v závěrečné třičtvrtě hodině. Jakmile se vyloží karty, dojde na plnohodnotnou proměnu a film se přepne do klasického survivor módu. Do popředí se dostane herečka, která pro mě nebyla zas tak sympatická a ani neměla moc, co hrát. V tu chvíli film ztrácí dech, spadne mu řetěz a začne být až nepříjemně předvídatelný. Zatímco první část je plná nápadů změn a napětí, posledních třicet minut působí jako povinné odškrtávání bodů. Přesně víte, kam to směřuje a film už nemá čím překvapit. Je to škoda, protože potenciál tu byl obrovský./65%/

Téma s vlkodlaky jsem moc ve filmech neviděl nebo aspoň ne v posledních letech. Tenhle film to zvládá skvěle, ale má tolik problémů, že to hlavní téma není dostatečně uspokojivé. Třeba ta rodinka mi nepřišla tak sympatická a neměla takový charisma jak byste očekávali. Atmosféra se tu najde, ale často je to nuda, která má naprosto urychlené a předvídatelné finále, což by se dalo říct o celém snímku. Přitom je to škoda. Máte fajn téma, skvělého režiséra horroru, ale když to slepite dohromady, tak tomu najednou něco chybí. 5/10

Rodinné drama s taťkou, jehož taťka byl debil a setrvával se svým malým synkem v lese, kde se to hemžilo stvůrami. Synek naštěstí přežil, vyrostl, pořídil si dcerku a vydal se s ní na to samé místo, kde se to nejspíš pořád hemží stvůrami. Nu, a pak se všichni diví, jak to dopadne. Ten příběh je stupidní, postupná přeměna v monstrum, na kterou jsem se těšil nejvíc, nebyla úplně dle mých představ a navíc většina děje ve tmě, ačkoli vlkodavům zde denní světlo očividně nevypaluje díry do kožichu. No, jsou to vlastně detaily, hodně detailů, které snímku chybí do lepšího dojmu, líbila se mi hudba a les. Kdo chce vidět dobrý příběh, ať si pustítohle, kdo chce vidět lepší přeměnu v monstrum, toho více potěšítoto, případně tatolaskomina.

Leigh Whannell sa opäť snažil o inováciu universalovských ikonických hororových postáv ( NEVIDITEĽNÝ MUŽ ). Po pravde to nedopadlo zle a myslím, že niektoré prvky sú neotrelé. Chyba je v tom, že napínavé scény...nie sú až tak napínavé a viem že rejža to vie, síce viac ako scenárista, ale v oblasti žánru je znalý. Vlkodlaci sú v inej podobe, ako by ste čakali, ale prakticky sa to viac prikláňa k podobe z pred cca 90 rokov, čo je návrat k ´´ľudskejšej´´ podobe, než tej zvieracej. V dobe pred premiérou filmu, som na tento film dosť vyčkával, po nej mi však môj filmový inštinkt akosi naznačil, že asi nieje ešte tá správna doba to vidieť.