Villa jede! (1968)

Režisér obsadil do filmu spoustu známých herců, ale výsledek tomu neodpovídá. Brynner a Lom ztratili díky namaskování značnou část svého charisma, Bronsonovi role rozverného zabijáka vůbec nesedla a Gracia Bucella na sebe kromě unylého výrazu upozornila - u Mexičanky málo obvyklýma - vodovýma očima a jedním slušným tancem, o groteskním generálním štábu a divadelním umírání zasažených vojáků a revolucionářů ani nemluvě. Přesvědčiví Mitchum a Rey (bohužel v miniroli) bohužel laťku proti přesile zvednout nedokázali.

Dobrý westernovo ladený historický príbeh z obdobia mexickej revolúcie. Hoci hlavným hrdinom je Pancho, celý príbeh je vlastne rozprávaním amerického pašeráka zbraní, ktorý sa nedobrovoľne pridá k povstalcom. Herecky je tu najvýraznejší Charles Bronson. Robert Mitchum je síce nemastný neslaný ale svoju úlohu zvláda. 70%

Starý westerny jsem sice jako kluk nesledoval, ale tenhle jsem kupodivu kdysi na Nově viděl. A je to docela mazec, stejně jako byla mexická historie. Generálové, prezidenti a revolucionáři se tam na počátku století střídali jak na běžícím páse, v téže době tam z jihu bojoval i Zapata a Villa v podstatě byl lepší bandita se strategickými schopnostmi. Film si z jeho boje bere jen krátkou výseč a mírně ji idealizuje. Ne zas moc, Villa je stále bandita a barbar, účel pro něj světí prostředky, jen má ideály Jeho pobočník zase střílí zajatce ze sportu. A postava sobeckého amerického letce, který se nedobrovolně přidává aby se na konci změnil je samozřejmě kompletně vymyšlená. Přesto to bylo výborné. K nepoznání změněný Brynner si opět fantasticky střihl další ze své galerie nejrůznějších národností, ten chlap snad uměl zahrát všechno, Bronson prvně se svým knírkem taky nezaostává a Mitchum a Lom slušně doplňují hvězdnou sestavu. Navíc western je to spíše jen lokacemi, protože ve filmu nechybí opravdu velkolepé válečné scény, obrněné vlaky, dobývání města a především letadlo, ze kterého se krásně shazují bomby na bezbranné vojáky. Výborný historicko-válečný western na 4*.

Já se přiznám, že tento film mi moc nepomohl objasnit situaci při Mexické revoluci. Zmiňovaný masakr v úvodním textu totiž mluví o masakru, kterého se ale dopustili právě revolucionáři, konkrétně postava Charlese Bronsona a Villa sám. Pilot se pak nerozhodl pomoci revolucionářům, ale byl donucen. A že bych stál rozhodně na straně revoluce se říct nedá. Pancho Villa se k ženám choval majetnicky a násilnicky a společně se svým společníkem pro svou věc klidně stříleli nevinné. Tento film je tak docela dobře zpracovaný co se týče technické a výpravné stránky, ale vůbec netuším, na kolik je věrohodný historicky. K tomu bych potřeboval vidět jiné verze. Každopádně bylo zajímavé vidět ch. Bronsona v trochu jiné roli než na jaké jsme u něj zvyklí a rozhodně bych neřekl, že jasně kladné.

Příběh o mexickém rebelovi vedoucí mexickou revoluci, kterému nedobrovolně pomohl americký letec. Pancho Villa by tedy měl být zákonitě centrem všeho dění, ale kupodivu není. Je jím Lee Arnold, což je onen americký letec. Snímek se tváří jako spaghetti western, neboť tolik mrtvol, aby jinak obyčejný western pohledal. Jasně, žánrově se tomu také dává přívlastek válečný, ale na jednu bitvu na konci všeho tomu vůbec nepřísluší. Tady se jen účelově vraždí a to je tak všechno. V hlavní trojici se sešli při dnešním pohledu tři významné herecké osobnosti. Naprosto nepoznatelný Yul Brynner v roli Pancho Villa, kterému sekunduje Rudolfo Fierro s tváří Charlese Bronsona, pro kterého to byla první role se svým pověstným knírem. A Robert Mitchum v roli amerického letce Lee Arnolda, který právě na sebe strhává většinu pozornosti, čímž se nechtěně stal hlavní postavou. A těžko říci jak ve své době, ale při dnešním pohledu mu na paty dost šlape i samotný Charles Bronson. Scenáristická práce se tak autorům poněkud vymkla kontrole. Několik silných scén se sice vyskytuje ale i tak příběh nabývá dojmu nerovnoměrnosti a špatného zaměření. Prostě to nějak není ono. Z pozadí filmu je však známo, že film provázely nemalé potíže. A když jsou potíže, na kvalitě snímku je to ve finále znát, což nám bylo dokázáno již nesčíslněkrát. Bez hlubšího hloubání nad myšlenkou daného příběhu ale jinak snímek působí v celku odpočinkově a to i přes svou dvouhodinovou stopáž.