Viejos (2022)

Vzpoura starců v přímém přenosu. Někoho možná odradí velmi pozvolné tempo v prvních dvou třetinách, ovšem poslední třetina je docela masíčko. Nechci moc prozrazovat, jen doplním svůj poznatek, že ve finále jde o obstojný atmosférický psychothriller s přesahem do podobenství. Jako večerní jednohubka je to dobré.[65%]

Po tomto sa zrejme vy mladí budete na dedkov a babičky pozerať trošku ináč. Možno s miernym úsmevom plnom obáv. Každopádne sociálno-kritický motív, ktorý z toho vyúsťuje, je hodný na debatu do EU parlamentu. Čiže, podľa toho, aký máte vzťah k ľuďom nad 70, bude závisieť aj pocit z tohoto filmu. A vy hororový fandovia sa prichystajte na skvelú ponurú jazdu starými madridskými bytovkami, pri teplotách od 40 do 50 stupňov Celzia, kde aj tí otrlejší idú do kolien pre vlnou neokysličeného vzduchu a starešina je na väčšom stupni prežitia, ako tá o niekoľko generácií mladšia.

Dědek v těch vedrech zapáchá, je dezorientovaný, má blbé kecy, občas se pokálí do spodků, či na podlahu a svou přítomností narušuje partnerské soužití. Nic, co by nevyřešilo odložení do domova důchodců. Jenže, co když mají plno, on si voperuje do hrudníku součástky tranzistoráku a začne vyhrožovat, že vás zabije? Dát mu deku ve vaně..? Nejefektnější je Aguilarova kamera, která teplými barvami přenese tu výheň a umístí všechny ty nažloutlé tapety, naftalínem nasáklé skříně a krucifixy na zdech do úzkostného rámu. Casting doručil typy, které ještě pamatují časy, kdy generál Franco udělal ze Španělska znova monarchii a ve vzduchu se kromě pachu potu vznáší i něco zlověstného a vzpírajícího se racionálnímu uvažování. A pak přijde Night of the Living Děd a rázná eskalace dostane definitivně přednost před smyslem..

Na jednej strane rozpočtovo obmedzený horor vie vytvoriť atmosféru už od začiatku a napriek relatívne veľkému množstvu svetla a slnka má silu napätia, ktoré pekne dávkuje po kúskoch a naozaj vyvrcholenie príde na záver. Aj keď to bolo vyvrcholenie také starecké, bez viagry. Na strane druhej je efekt údesu postavený len na zošuvereninách, starých hnusných telách, dokonca nahých s vystaveným už zakrpateným pišakom, čo samozrejme vydesí aj dekády ojazdenú pouličnú remeselníčku, nieto ešte nás laikov, čo po genitáliách polstoročie po záruke veľmi nepozeráme. Nie zlý nápad, ale nedostačujúce.

Když Mariova matka spáchá sebevraždu, a nutno říci, že jde o stařenu, neváhá a i přes protesty své druhé ženy Leny bere otce k sobě. V tom ho podpoří i dospívající dcera Naia. Delší dobu to vypadá jako psychologické drama rodiny, jenže stupňující se tíseň a podivný neklid dávají tušit, že to je jen začátek blížící se hrůzy. Závěr je čistá apokalypsa a soustředěný divák jistě pochopí proč. Jde totiž o podobenství. Film je pomalejší, ale s dobrou atmosférou, pěkným vizuálem - zlatohnědé filtry pomáhají navodit tajemno- a místy strašidelnou hudbou. Spíše než horor je to mysteriózní thriller.