Vem si mou duši (2010)

Film si udržel moji pozornost, i když ke konci už to bylo jen tak tak. Nenávidím zdlouhavé akční scény, a proto jsem to místy moc nezvládal. Když se asi po 14523té znovu objevila scéna, kde někdo chodí ve tmě po baráku, kde je vrah, který na něho může kdekoliv vyskočit, prostrčil jsem bezmála šroubovák televizí. Samotný námět rozparovače, jakkoliv prvoplánový a jakkoliv se ukázal být stupidní a milionkrát přerývaný, pokud jde o praktickou funkčnost, mě ale bavil, a proto tuhle věc uvádím do Síně slávy divných filmů o ničem, které povětšinou celkem pěkně odcípaly.

Teenage slashery mám rád a užil jsem si i tenhle, byť tady celkem chápu slabší hodnocení. Scénář je chvílemi opravdu hodně hloupý a obzvlášť hlavní postava je hodně zvláštní. Škoda i příliš průhledného zvratu na konci. Nebylo to ani příliš strašidelné, ale plynulo to celkem svižně, nenudil jsem se, takže přidávám i slabší třetí hvězdičku. Netočit to slavný Wes Craven, tak je to asi filmovou komunitou hodnoceno méně přísně. Od něj člověk čeká více než jen slabý průměr.

Slasher, co se pohybuje někde mezi Freddym a Vřískotem, není úplně originální, ale který po roce 2000 je, když všechno vycucaly snímky 80. let. Mysteriózní snímek sází jednak na oblíbené téma návratu zabijáka po delší době, druhak na likvidaci omladiny, kdy krví se nešetří, páč velký nůž je na to jako dělaný. Kromě podřezávání dojde i na střeva ven, byť ten chudák si je do poslední chvíle stále drží. Herecké výkony průměrné, ale ve slasherech hvězd netřeba, když má většina zařvat. Snímek jsem zbytečně dlouho odkládal hlavně kvůli zdejšímu mizernému hodnocení, přičemž jsem dostal svižnou jízdu, která se s odstupem let a od té doby kopice mizerných pokusů o slasher (až na pár výjimek) jeví fajn. Ze srdce mi zde promlouvá Dellamorte. p.s. na YT dostupná verze s českým dabingem je cenzurovaná, tudíž jsem ji po pár rozmazaných scénách (nemluvě o vystřižených, jako je třeba střela do hlavy na začátku) vyměnil za plnohodnotnou. Mimochodem ten úvodní masakr má říz, ne že ne...

Slasher náhodných rozhodnutí. Náhodné postavy sa ocitajú v náhodných situáciách a reagujú na nich (no skúste tipnúť)... náhodne. Nemá to hlavu, pätu, štvrtý obratel a ani kľučnú kosť. Chýba tomu logické smerovanie, motivácia konania postáv (tie si len raz za čas náhodne jednu vrazia), nejaká gradácia, či určité vyvrcholenie. Pritom úvodná dvadsaťminútovka je výborný kraťas sám o sebe. Vraždiaci schizofrenik, kvalitné gore, nepredvídateľné mordy. Potom sa však film posunie o šestnásť rokov dopredu a... všetko je preč. Postavy sú čudné, ich motivácie a dôvody konania neznáme. Mordy stále fajn, ale len mordy horor nerobia. Záver je potom náhodou náhod. Bez predošlého smerovania sa postavy stretnú v jednom dome a háda sa, kto je vrah. Áno, uhádli ste; najviac odveci postava. A bodka.

Nebylo to tak hrozné jak jsem čekal. Od děje se nedá očekávat zázrak, přeci jen je to klasická vyvražďovačka. Některý postavy jsou na přes hubu, ale i tak mě na tom něco bavilo. I přes tu stopáž to pěkně utíkalo a vlastně jsem se ani jednou nekoukal na hodiny s pocitem, kdy to konečně skončí. Cravenovi musím zkrátka jednu věc nechat, i když má špatnej scénář a herce na nic, dokáže i to nic přeci jen natočit poutavě.