Velkolepé muzeum (2014)
Sledovat Velkolepé muzeum online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Velkolepé muzeum
Dokumentarista Johannes Holzhausen svým snímkem Velkolepé muzeum přináší divákům neobyčejný, vtipný a důmyslný pohled do zákulisí jedné z největších a nejdůležitějších světoznámých kulturních institucí. Po dvou letech strávených v útrobách Muzea dějin umění ve Vídni přináší obraz každodenního života v muzeu a především sled mikrodramat jeho pracovníků – od generálního ředitele přes přepravce a kulturní historiky až po členy úklidové služby a všechny, kteří se podílejí na vytváření ideálního prostředí pro umění. Jeden restaurátor zjistí, že Rubensův obraz byl několikrát přemalovaný, a druhý si při lepení modelů lodí rád zanadává. Pracovník z oddělení hostitelských služeb si myslí, že jeho tým není dostatečně začleněný do života v muzeu, a vedoucí úseku kolekcí brzy odejde do zaslouženého důchodu. Historik umění prožívá vzrušení a frustraci z probíhající aukce a finanční ředitel si myslí, že číslo 3 na propagačních materiálech působí agresivně. Mozaika drobných příběhů muzejních pracovníků činí ze snímku více než jen obyčejný portrét veřejné kulturní instituce, která se snaží udržet si integritu balancováním mezi rozpočtovými problémy a konkurenčním tlakem. Vdechuje život do obrovských místností muzea a ve filmu vytváří atmosféru trpělivého zkoumání a restaurátorství nadčasových uměleckých předmětů. Holzhausenův snímek, který získala na MFF Berlín 2014 cenu Caligari Film, se tak dotýká nejen otázky funkce umění ve společnosti či prezentace kulturního dědictví v současnosti, ale i témat kulturní identity a lidské pomíjivosti.
Témata
Obsazení
Trailer
Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.
Podobné filmy jako Velkolepé muzeum
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (8)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Veľmi zaujímavý pohľad "do kuchyne" niečoho, čo obyčajný smrteľník len tak nevidí a čo predchádza tomu, čo vidíme pri návšteve múzeí. Nekonvenčným a jednoduchým spôsobom spracovaná reklama na krásne historické múzeum vo Viedni a pekný zákulisný pohľad na prípravy a samotnú reštavráciu rôznych monumentov, ktoré nestihol pohltiť zub času. Toto je povinná jazda pre študentov dejín či architektúry. Ja som sa miestami nudil, ale niektoré veci boli naopak zaujímavé. Taký priemer u mňa. 60 %
Zdroj: ČSFD.cz (2015-09-15)V posledních letech letí to, že se můžete i v kině podívat do muzea na jeho sbírky, ale snímek "Velkolepé muzeum" není o tom, aby se vám Muzeum dějin umění ve Vídni představilo svými sbírkami, ale především lidmi, kteří v něm pracují. A jako pohled do zákulisí je to celkem zajímavá zkušenost.
Zdroj: ČSFD.cz (2017-03-27)Poučné, vtipné, skvěle natočené. Doporučení.
Zdroj: ČSFD.cz (2016-01-09)Nečekala bych, že psí čumáci Rakušáci natočí takto příjemný, úsměvný, sympatický dokument ze zákulisí Kunsthistorického muzea Vídeň. Já do něj chodím ráda, je to má povinnost, kdykoli zavítám do Vídně. Mrknu na Bruegela, Bosche, Rembrandta, ale hlavně na Rafaela a Caravaggia, spráskám řízek v "bufetu" (restaurace v muzeu, řízek plus pivo třicet éček) a běžím dál. Je to taková dražší procházka, vstupné není lidové, ale s tím se počítá. Protože tohle muzeum stojí za to. Kromě Stephansdomu se mně osobně na Vídni líbí akorát KHM a Albertina, jinak mě přečačkané Mozartovo všechno-na-jedno-brdo s klobásou u stánku, s kávou, které se nesmí říkat káva, s brutálně ohmataným, zachlustaným, padesát let nevytřeným metrem a nejodpornějším autobusovým nádražím v Evropě Erdberg, kde jsem (sice jen jednou, ale bylo to určující) vystoupila z busu po cestě z krásné Budapešti, společně ze skupinou cestovatelů z různých částí západního světa a ten bordel, co byl tam... to měla být ta Vídeň? To se eklovalovalo každému. Vítkovické nádraží v osmdesátkách byl proti tomu Hilton. Rozpačitě jsme šli na metro, to byla další humusárna, čili mně o nějakých krásách Schonbrunnu a projížďkách v kočáře taženém koňmi může každý říkat cokoli, rezignovala jsem z tohoto titulu i na celou pandu, verdikt je zřejmý: město špinavé, špína v ulicích i v ostrém centru, architektura uměle nasekaná s nulovým přesahem, ale muzea mají parádní. A o to větší nadšení mě pochytilo u tohoto dokumentu, který s nebývalou lehkostí ukazuje to, co návštěvník nemá možnost vidět a diváka tak elegantně pozve na návštěvu. Zase mám tohle muzeum raději a tak zase někdy, až to půjde, budu muset přetrpět cestu městem vyvoněných špindír, nahoře juj dole fuj, a zajedu se podívat na tolika zajímavých předmětů a obrazů a ..beztak to všechno nakradli za druhé světové, ale tak, aspoň se o to dobře starají.(28.11.2020)
Zdroj: ČSFD.cz (2020-11-28)Zajímavá vstupenka do muzea na místa, kam se normálně nepodíváte. Dokument nabízí zajímavé záběry, momentky a situace, které za jiných okolností asi nikdy nezažijete, což je jeho největší plus a vlastně pravděpodobně podstata toho, proč vznikl. Určitě zajímavé, ale nevím, jestli jsem zrovna ta skupina, která z toho bude sršet blahem. A to mám muzea za jiných okolností hodně rád...Hodně hezky zhodnotila tento dokument uživatelka ABLABLABLA, která mi připomněla ty nejlepší momenty z dokumentu, na které jsem následně zapomněl. Kromě jediného...a to, když se řešil font na vstupence. Absurdita v tomto případě neznala mezí. Uklidnilo mě to alespoň tím, že absurdistán je opravdu všude....i v umění.(13.09.2018)
Zdroj: ČSFD.cz (2018-09-13)