Útěk z Huang Shi (2008)

Mayers i Chow byli velmi dobří a Michelle Yeoh noblesní. Vcelku nemůžu pochopit zdejší komentáře, tohle nebylo o akčním filmu. Díval se někdo těm dětem do očí? Jimi až do duše, kde bylo jen zoufalství, které vede někdy k iracionálnímu chování? Přijde běloch, který tam vlastně nemá co dělat, který prvně v životě viděl na vlastní oči hromadnou popravu a je vtažen, chtíc nechtíc, do místního dění. Situace v Číně v téhle době byla opravdu tristní. Skvělá kamera.

Od začiatku mi bolo jasné, že to nedá. Inak by predsa nenatočili o ňom film. Film je emočne lemovaný, čo má v správnych chvíľach podkresliť hudba, ale nie sú to pravé emócie. Divák môže cítiť, že tu nie je žiadna chémia. No a genocída na Číňanoch? Smutné a zároveň veľmi neúspešné. Pozrite sa koľko ich dnes je!

Schopne audiovizualne remeslo (ten 40 melonovy rozpocet je tam citit viac ako dost v davovych scenach, vojenskych akciach, vyprave "rozbortenych" budov) v pavucinach patetickeho vojnoveho klise s malo herecky zucastnenymi protagonistami. Ako vypln pri vareni, alebo zehleni idealne, vobec nie ako ocakavanie plnohodnotneho divackeho zazitku. Michelle Yeoh je krasna "azijska deva" (sceny s nou ma najviac tesili) a svojim herectvom strka do kapsy o dve triedy horsiu Radhu.

Inspirativní osobnost George Hogga by si zasloužila důstojnější filmové memento, než je edukativně plytká oživlá hodina dějepisu z dílny režiséra, který dokázal nevzrušit i eskapády 007.Útěk z válkyje typický zástupce druhu, který chce poskytovat zábavu i poučení a ve výsledku divákovi nenapízí mnoho od jednoho ani druhého.
Zmíním několik nejkřiklavějších důvodů.
1)Časový výsek popisovaných událostí obnáší cca 7 let. Pokrýt ne-příběh necelými dvěma hodinami filmu je nemožné, nejste-li Spielberg v nejlepších letech (vz vnucujícího se srovnání sŘíší sluncenevycházíÚtěkvůbec dobře). Film působí dojmem brutálně zkrácené série o troj až čtyřnásobné stopáži.
2)Z filmu trčí snaha udržet téma na rovině vzrušujícího dobrodružství, přestože přímo před nosem leží scénáristovi i řežii zajímavější motivy - sociální (sirotci vs britský žurnalista), geopolitické (Japonská invaze do Číny), psychologické. Těch se ale tvůrci zjevně báli jako čert kříže a již tak dosti limitovaným prostorem Spottiswwode plýtvá na pseudo-romantickou, historicky nepodloženou linii. Vůle nedeprimovat a nedělat to moc složité je ve výsledku strašně deprimující.
3)Redukce putování sedmi sty kilometry na zrhuba čtvrtinu filmu je nepochopitelná dramaturgická bota.
4)Jonathan Rhys Meyers, jakkoliv jej mám rád, není charakterní herec. Transformace z polohy hejska (kde je doma) do polohy uvědomělé dospělosti neproběhla srozumitelným způsobem notabene ani ve scénáři, natož v Meyersově podání nonšalantního novináře.
4)Spottiswoode má sice k dispozici pěknou, staromilsky pojatou výpravu s minimem CGI, ale vypadá to až na panoramata, která jsou v Číně zadarmo, hrozně lacině.
Z úcty k dětem a Hoggovi za tři.

Film je skutočnou udalosťou o jednom odvážnom mužovi a jednej osudovej ceste. Príbeh Georga Hogga, anglického novinára, začína tesne pred 2. svetovou vojnou, kedy došlo k Nankinskému masakru japonským vojskom, kde sa odhadovalo okolo 260 tisíc mŕtvych civilných obyvateľov a ktorý nasledoval po ťažkých bojoch o Šanghaj. Uteká pred Japoncami a za pomoci americkej zdravotnej sestry a čínskeho revolucionára sa dostáva do sirotinca kde žije 60 deti. Vojna z nich spravila siroty a práve Hogg z nich spravil legendu. Útek z vojny je príbehom o sile ducha o ľudskej sile a absurdite vojny.