Pod palbou (1983)

Vynikající válečné drama o revoluci v Nikaragui. Situace tam opravdu nebyla lehká, na jedné straně diktátor Somoza s gardami smrti, který si zemi zprivatizoval a uvrhl lid do absolutní bídy, na druhé komunistické Sandinistické gardy vyžívající se v únosech a sponzorované Sověty a Kubou. Film to zachycuje poměrně přesně, navíc přidává úžasnou etno hudbu Goldsmithe, kamera zachycuje slumy, krásnou přírodu. A a na osmdesátky nečekaně realistické pouliční akční/válečné scény s nervním finále, kdy hrdinovi jde konečně o kejhák. Skvělí herci (překvapivě včetně Cassidyové), skvělé postavy - přátelský žoldák (Harris) bojující na "špatné" straně se mění na psychopatického vraha, šarmantní špion (Tritignat) na cynického zmrda. V hlavních rolích jsou novináři, totální magoři kteří jdou kamkoliv bez ohledu na nebezpečí (zejména Nolteho hrdina), mají obrovský přehled, zkušenosti a snaží se být za každou cenu neutrální. Nakonec se ale hrdina přiklání k revolucionářům a spolu s ním i režisér filmu... ale pořád to má daleko do dnešních dementních agitek a IMHO v tomto případě byli komunisti opravdu menším zlem. Jediná výtka - proč je v čele revoluce nějaký imaginární mrtvý/živý Rafael namísto skutečného Ortegy? Jinak silné 4* a válečný film roku 1983.

„You fall in love with the poets; the poets fall in love with the Marxists; the Marxists fall in love with themselves. The country falls in love with the rhetoric, and in the end we are stuck with tyrants..“ Tak tenhle pravičácký pohled na revoluční dění Spottiswoodeův film nesdílí, ale slouží mu ke cti, že se úplně nerve ani za druhou stranu. S blížícím se závěrem nečekaně funkční kombinace dramatu, válečného filmu a romance, kterou svým etnografickým podkresem soustředěně podporuje Goldsmith se rty nalepenými na Panovu flétnu. Středobodem budiž Nick Nolte, který s decentním pivním mozolem, slovem „periodista“ místo helmy a ověšen tolika foťáky, že to supluje neprůstřelnou vestu zkouší chodit po laně nestrannosti, ale přitom dobře ví, že povětrnostním podmínkám z obou stran a Joanne Cassidy bez podprsenky nelze navždy čelit. Je to pro mě stejně překvapivé jako slon indický v Čadu, ale tohle je jeden z jeho nejlepších partů..

Tak ten rambovsko-armagedonský plagátový obrázok k filmu je naozaj iba taká ilúzia. Nieže by sa tam nestrieľalo, pričom ani o akciu núdza nebola, no pre mňa takéto prevratovo-novinársko-publicistické-intrigánske-prezidentské-špiónske-politické žvásty nie sú. Od totálnej nudy a zúfalého búchania hlavy o stôl ma zachránila iba výborná technická stránka filmu a bezchybné herecké duo Hackman-Nolte. Veľmi slabý priemer.50/100

,,Co se to s námi děje?"Po skončení filmu jsem měl pocit, jako bych právě viděl nejlepší americký válečný film vůbec! Zde se sice nejedná o jejich "legendární" druhou (ani první) světovou, nemám z toho pocit velkého geniálního díla, jak tomu bylo třeba u Kubrickových Stezek slávy a též z toho (díkybohu!) neprosakuje žádný patriotismus. Neznám ani kousek dějin téhle občanské války v Africe na počátku 80. let, ale nic to nemění na tom, jaký zážitek mi tenhle film s velmi zajímavým tématem přinesl. Po dost působivých záběrech z bojového frontu začíná osobní a přes značně drsné scény především lidský příběh fotografa a jeho kolegů reportérů s úkolem zachytávat válečné hrůzy pro médiá. Poměrně rozporuplné vnitří pocity ve mne vyvolávaly mnohé scény, kdy se fotograf Price skoro až horlivě zaměřuje na svůj cíl zdokumentovat svým aparátem válečné hrůzy, kdežto obrazové dokumentaci dává přednost před jakýmkoliv zásahem či pozastavením se nad situací i při střelbě na svého velkého kamaráda. Poměrně silné pocity mi naopak způsobil film jako celek, když mne během sledování občas donutil si klást zajímavé otázky ohledně novinářské či mediální etiky v pozadí nelehkého válečného stavu krajiny.. . .Má cena dokumentace velkých událostí, které vejdou do historie krajiny, pro další generaci či spíše pro "pouhého" současníka větší cenu, než například jeden lidský život mezi mnohými oběti?...a já si ani neodvažoval odpovědět, jen bedlivě sledoval vývoj této pozoruhodné zápletky, jejíž rozsáhlé, ale z velké části i poměrně akční zpracování mne málem nenechalo vydechnout. Pasáž, kdy je Price donucen či spíše přesvědčen zhotovit falešnou fotografii do novin ohledně života již mrtvého občana, na mne z onoho morálního hlediska zapůsobila asi nejvíc. S napětím jsem čekal, zda vezme uprostřed vší hrůzy do rukou místo aparátu i zbraň, nebo... A velice musím v rámci zpracování vyzdvihnout i úctyhodné ztvárnění poměrně značeného množství postav, z nichž snad každá do celku přispěla zajímavou charakteristikou určitého typu člověka v společensky nesnadném období. Například asi nejvíc negativní postava Oatse, který je schopen za peníze zabíjet lidi, a pak ještě během osvobození převrátit kabát a tvářit se vedle dávného kolegy jakoby nic. Celkově podtrženo výbornými hereckými výkony všech hlavních protagonistů, z nichž mi vedle Gena Hackmana v roli reportéra Alexe (který si zde dokonce zahrál na klavír a zazpíval..!) utkvěl v paměti Jean-Louis Trintignant.95%

Akasi predohra Kamenovho Salvadoru. Tiez ma film latinoamericke realie, konkretne tuna sa venuje Nikaragujskemu prezidentovi Somozovi a FSLn- FRENTE SANDINISTA DE LIBERTACAO NACIONAL. Teda tematiki FSLN povazujem za maximalne zaujimavu a fascnujucu. Hoci v nikaragujskej obcianskej vojne sa este neuplatnili tzv. eskadry smrti, tie poznala Guatemala v rokoch 1961 - 1971. No nic, FSLN necham tak, o takmer perfektny divacky a filmarsky zazitok sa postarali herci ako gene Hackman /Primecut s istym Lee Marvinom/, dalej Nick Nolte /Hotel Rwanda/ a vyrazny Jean Louis Trintignant /tento herec je jeden z mojich vzorov, hral vo filmoch ako Muz a Zena 1966, Il Segreto 1974 s istym Noiretom/. Dialogy su na urovni, exteriery fascinujuce, tempo nepolavi. Super zazitok, aj ked hovorim, Kamenov Salvador je u mna este vyssie : 89 %