Ústav strachu (2022)

Amandě je sedmnáct a je takzvaná problémová dívka. Její matka ji měla velmi mladá a necitlivě jí říká, že jí Amanda svým narozením zničila život. Tato křivda se pak projevuje Amandiným nestandardním chováním, za které si vysloužila již několik pobytů ve výchovných ústavech. Nyní si může vybrat. Buď půjde do léčebného ústavu, nebo rovnou do diagnostického ústavu. Amanda si tedy vybírá takzvanou dívčí školu v Apaloosa Mountain. Kayle je šestnáct a žije s matkou a otčímem. Ve škole má problémy s učením, protože nikdo nepoznal, že trpí dyslexií. Díky špatnému prospěchu je také terčem šikany od spolužáků. Dívka je z toho velmi rozhozená. Snaží se rodičům vysvětlit čím si prochází, ale nenachází u nich patřičnou podporu, protože rodiče její problémy bagatelizují. Když její problémy vygradují a je podruhé vyloučena ze školy, výchovný poradce tvrdí, že bez terapie ji nemohou vzít zpět a navrhuje pro ni dívčí školu v Apaloosa Mountain, kde pomáhají dívkám se stejnými problémy, jako má Kayla. Léčba je plně hrazena z pojištění a rodiče se těší, že se tam Kayle při plavání v místním bazénu a jízdě na koních zlepší chování a život celkově. Obě dívky, Amanda i Kayla se v ústavu objevují ve stejný den a jsou ubytované na stejném pokoji. Dostane se jim vřelého přivítání od zaměstnanců a ředitelky Connie, ale tím to skončí. Jakmile za nimi zaklapnou dveře, dívky se doslova ocitají v bedlivě střežené věznici, kde skoro nic nesmí a za každý maličký prohřešek následuje neúměrný trest. Amanda je zkušenější a nabádá Kaylu, aby si našla jakési světlo na konci tunelu, ke kterému se bude upínat. Bez tohoto cíle tam nemohou přežít. Sama Amanda vidí své vysvobození v osmnáctých narozeninách, kdy už jí tam nebude moct nikdo držet a počítá dny do vysvobození. Pak bohužel onemocní a její stav se neustále zhoršuje...