Toad Road (2012)

Nie som proti Alter-prúdu, ani proti filmárskym experimentom, dokonca mi nevadí pozerať sa na partu extrémnych feťákov a voloviny, ktoré vyvádzajú.

Prínos tohto snímku však je nulový. Od začiatku to len vyzerá akoby sa títo feťáci natáčali na svojich ožran-drug párty v bytoch, chatách či jaskyniach. Občas sa ozve divný zvuk, čo asi má vystrašiť, ale skôr sa to zdá ako pokus ukázať v akom stave sa niektorý feťák nachádza.
Čo je najhoršie, nejaká tá záhada tam je, no jej hrôzu majú asi vytvoriť len feťácke reči o siedmich bránach pekelných a zmiznuté nafetované dievča. Ako býva v podobných snímkach obyčajom, rozuzliť si to máme v hlave sami (škoda že nie je čo). Tiež (asi)herci to zrejme ani nehrajú a reálne tam fetujú a mlátia sa. Nie, nedám tomu ani 1*

Čo to akože malo byť? Pseudo horor pre vyfetované hlavy? ...jedno veľké WTF... Ale za pomoci FFWD sa to dá prežiť a pre pár obstojných scénok, resp. úkazov tomu „odpad!“ nedám, aj keď to k nemu nemá ďaleko.

Štreka ke schizofrennímu rozpadu osobnosti úhledně srovnaná v sedmi krocích - jako z učebnice psychopatologie (tedy alespoň, co mé skromné amatérské znalosti sahají). Ten film stál evidentně pár šupů, k tématu říká mnohem víc než třeba přeceňovaný Requiem za sen (o Trainspottingu nemluvě), a osud představitelky hlavní hrdinky podtrhuje to, že... drogy prostě nejsou prdel.(25.02.2014)

Tvrdé jádro hororových fanoušků, kteří musí vidět každý release svého oblíbeného žánru nejlépe ještě v den leaku, tohle samozřejmě nevydýchá (viz ty nesmyslné odpady). Toad Road není horor v pravém slova smyslu, přestože některé jeho prvky využívá. Žánr tady slouží spíše jako referenční rámec k velmi volně vystavěnému příběhu o drogové závislosti - cestě do pekel (doslova). Banker to evidentně točil na levnou amatérskou digikameru, a přesto se mu s ní podařilo zachytit poetické záběry, které pak umně složil k sobě, často asociativním způsobem. Vyprávění, pokud lze o nějakém mluvit, je velmi dobře zvládnuté a netrpí obvyklými neduhy nezávislých lowbudgetových filmečků - běžně tu dialogy slouží jen jako podkres jiným obrazům, které nějak jinak komentují nebo posouvají děj, dávkování informací není vždy lineární a účinně vytváří napětí. Jen mě mrzí ta citelná snaha moralizovat, která skoro (ale naštěstí ne úplně) tu tripově-hypnotickou formu filmu degraduje na varovně zdvižený ukazováček. Závěrečný titulek mi to ale pomohl přijmout a pochopit, navíc tomu všemu dal další rozměr.(27.12.2013)

Po pravdě jsem to čekal horší. Nakonec to nedopadlo až tak zle a na odpad to není, ale ani to není žádný zázrak. Na jedno skouknutí neublíží a zase až tak velká ztráta času to také nebyla, jelikož to má docela krátké trvání. Bohužel je to film pro menší skupinu diváků a pro všechny rozhodně ne. Příště už radši zase něco jiného.35%(19.12.2013)