To Every You I've Loved Before (2022)

Rozhodl jsem se napsat stejný komentář k oběma dílům. Je vtipné, že jsem si po přečtení komentářů nejprve pustilTo Every You I've Loved Before (2022)a až potéKimi o aišita hitori no boku e (2022), abych pak po skončení potitulkové scény zjistil od tvůrců českých titulek, že si nemám zapomenout pustit pokračování :D Ehm, takže jsem si ještě schválně proletěl ten "první druhý film" a je doopravdy na zvážení každého z nás, jakým filmem začne. Věřím, že v jiných realitách jsem to udělal naopak:) Tvůrci to tak nejspíše zamýšleli, a udělali si z diváka tak trochu srandu :) Troufám si tvrdit, že jsou tyto snímky trochu podceněné, a propletení obou filmů je nesmírně zdařilé, vše do sebe krásně zapadá. Emocionálně mi přišel silnější film druhý, kde jsem více pochopil vztah ústřední dvojice, a díky kterému jsem pak měl možnost i pochopit veškeré dění z prvního filmu. Práce s paralelními realitami mě donutila v mnohém přemýšlet, myšlenky jsou pěkně rozvrstveny do obou děl, a dokážou tvořit smysluplný a kompaktní celek. Neváhám s udělením čtyř hvězdiček pro oba filmy, a je velká škoda, že to není plný počet. Proč? Ústřední dvojice (trojice) mohla mít více vykreslenější charaktery, ty emoce a osudovost nebyly dostačující tak jak by si zasloužily, a také mi občas vadilo nelogické chování postav, které by v reálném světě nebylo vůbec funkční, a ve filmu je tak hůře uvěřitelné. Je také třeba říct, že první snímek byl více emocionálně chladnější než ten druhý, kde se šlo o něco více do existenciální hloubky protagonistů. Knihy jsem odOtonavskutku nečetl, zajímalo by mě totiž, jak jsou ty vztahy a emoce vykreslené právě v té knižní podobě a jak moc zdařile se režisérovi podařilo to přenést na filmové plátno.Macumutose možná snažil o druhéKimi no na wa. (2016)mixnuté sPan Nikdo (2009)se kterým mají oba snímky společné více než se může zdát, ale režisér je zbytečně moc odměřený k emocionální stránce. I tak ale nesmírně kvalitně natočené filmy, ke kterým se v budoucnu rád vrátím! :)(26.09.2024)

Tenhle počin je těžké komentovat bez jeho protějšku "Kimi o Aishita Hitori no Boku e", které vyšly zároveň a které se propojují. Navíc není jasně dané, co je první díl a co druhý, kdy se oboje odehrává ve stejném časovém úseku, ale v jiných (paralelních) světech. Já jsem konkrétně sesledoval toto anime jako druhé s tím, že druhé zmiňované anime jsem shlédl jako první - kdy mi tohle pořadí i po shlédnutí obou dalo větší smysl. Myslím si však, že je to právě schválně neurčené, jak to má jít za sebou tak, aby každý divák měl trochu jiných zážitek (přesně jak to mají i postavy v jednotlivých světech, kde pak záleží na úhlu pohledu jednotlivce - čím je více ovlivněn). Jak už jsem zmínil, tak příběh je z hlavní části o posouvání se mezi paralelními světy, kdy to hraje na myšlenku, co by se stalo, kdyby se člověk rozmyslel v určitém okamžiku udělat něco jiného. Toť je tak nějak obecná myšlenka, ale konkrétní myšlenka v tomto anime je o vlivu nových technologií na lidstvo a pak romantického ducha jako takového. Oproti druhému anime se tak zaměřuje tématicky na něco jiného a nelze ho plně pochopit samostatně bez toho druhého. Je to tak velice originální počin, který divákovi pořádně zamotá hlavu a na konci mu dá se nad čím hluboce zamyslet. Po hudební stránce i animační stránce je to velice dobré.(15.01.2024)

Cestování časem/dimenzemi, to je zkrátka moje a tak jsem si nemohl ujít prozatím jeden ze dvou dějově paralelních filmů, které podle všeho pokryjí obě varianty cestování.Boku ga Aishita Subete no Kimi ese zaměřilo čistě na dimenze, tedy věc, která se možná děje i ve skutečnosti - že se člověku občas uděje událost, která ho byť jen na chvíli mentálně přenese do paralelního světa, v němž jsou věci prakticky stejné až na pár drobných detailů. Vezměte si situaci, kdy něco hledáte a jste si jisti, že jste daný předmět měli celou dobu před sebou na stole. No a pak zjistíte, že tam ten předmět skutečně je, jen „jste ho neviděli“. Přesně tímhle snímek vysvětluje základní princip dimenzí, nicméně do tohoto tématu zabíhá do hloubky. Zdejší svět aktivně tyto fenomény studuje a později vybuduje technologie, které umožní mezi dimenzemi cestovat i řízeně - samozřejmě s menšími následky, jako je vymazání existence původní mysli, apod. No, není radno si zahrávat s osudem. V rámci příběhu sledujeme hrdinu, jehož život se začne odvíjet úplně odlišnými směry dle toho, se kterým z rodičů se rozhodne zůstat. Zde tedy s matkou, s níž vyrůstá v poněkud tradičnějších a striktnějších podmínkách, následně má problém najít si přátele a zapadnout do kolektivu, nicméně se za dost zvláštních okolností seznámí s dívkou, která ho posléze bude provázet po zbytek života. Trochu mi vadila zmatečnost v pozdějších částech, kde jsme bez předešlého oznámení či naznačení dostali náhled do paralelní reality z pohledu víceméně vedlejší postavy, nicméně se stejně nenadále dějství vrátilo zpět do té původní. Udělalo to už v tak komplikovaném tématu dost guláš. Na konci mi zase přišlo trochu zbytečné pokrýt (zřejmě) celé dějství druhého filmu - však ať se na to lidi podívají sami a sami si spojí skutečnosti, není třeba takto spoilerovat. Zbytek? Hodně umírněný, ale to neberu jako jeho slabinu. Netlačí na pilu, nehraje si na něco, co by mělo cíleně šokovat a z cestování dimenzemi dělat kdovíjaký tyjátr. Prostě se to tu děje, je to součást zdejšího světa, běžného života, nějakým způsobem to zasahuje i do toho hrdinova, a o tom to je. Čekal jsem možná trochu víc, snad i ten tyjátr, ale výsledná forma a pojetí mi nakonec nevadilo. Bylo to melancholické, bylo to zamotané a především až překvapivě uvěřitelné.Úprava:Po zhlédnutí„druhého“ filmuubírám o celou hvězdu. Tento sice hezky věci vysvětluje a přibližuje myšlenkové pochody hrdiny, ale je spíše odtažitý, což mi neimponuje.(03.12.2023)

Boku ga Aishita Subete no Kimi eaKimi o Aishita Hitori no Boku ejsou v podstatě dva paralelní filmy o paralelních realitách. Každý má svůj vlastní příběh, který pro mě sám o sobě není vlastně nic extra, ale když se postaví vedle sebe a spojíte si oba filmy dohromady, tak to najednou hodně dobře sedí. Takže jako společný projekt je to zajímavé,doporučuji se podívat na oba filmy po soběa užít si, jak zrcadlově tu funguje vyprávění mezi oběma verzemi a jak se to celé doplňuje a prolíná. Ovšem problém je, že pokud bych měl hodnotit oba filmy jednotlivě, vykašlat se na jejich napojení a to jak mají společně fungovat, zkrátka kdybych měl říct, jak na mě působí čistěBoku ga Aishita Subete no Kimi ea jak bych ho vnímal, kdybych si ho pustil jako první, tak je to zase jen průměr.(04.04.2023)