Na skok do divočiny (2026)

Hlavní hrdinkou je Mabel Tanakaová, dívka s mimořádně silným citem pro zvířata a ochranu přírody. Už jako dítě se snažila zachraňovat školní zvířátka, i když tím dospělé a zejména své učitele doháněla k šílenství. Její skutečné pouto k přírodě se však naplno rozvine na místě, kterému říká Hájek a které se nachází na okraji města, kde jako malá trávila čas se svou babičkou. Právě toto místo se pro Mabel stane symbolem klidu, porozumění přírodě a společného domova lidí a zvířat. Když je Hájek v době, kdy je Mabel už náctiletá, ohrožen výstavbou městského obchvatu, Mabel se rozhodne jednat. Zjišťuje, že zvířata z místa výstavby zmizela, a jediný způsob, jak je dostat do Hájku zpět a zabránit tak výstavbě estakády, je vrátit do tamního biotopu bobra. Ten přehradí potok a vzniklá tůňka přiláká další zvířátka, která se v Hájku znovu zabydlí. Její snaha o záchranu Hájku ji zavede na Bobrtonskou univerzitu, kde tým vědců pod vedením paní profesorky Fairfaxové provozuje supertajný projekt, který umožňuje lidem dostat se doslova na skok do divočiny. Pomocí robotických zvířat, kterým vědci říkají Skokani, vytištěných na 3D tiskárnách, lze přeskočit do zvířecí říše, kde je pak možné se zvířátky komunikovat. Mabel neváhá a přenese svou mysl do robobobřice a vydá se do divočiny hledat bobra, který by zachránil její Hájek. Krátce po přeskoku je Mabel udivená, jak dobře všem zvířátkům rozumí a jak zábavně si povídají. Záhy však zjišťuje, že v říši zvířat platí jistá pravidla, o kterých neměla dosud ponětí.