The Trip to Italy (2014)

Ďalšia do sérieCooganovýchaBrydonovýchcestovateľsko-kulinárskych konverzačiek, tentokrát z famózného Talianska.. Veľmi pekné scény, príjemná nálada, úchvatná gastronómia, lokality a ubytovanie. A ich povestné konverzačky, pre niekoho vtipné, pre niekoho menej. Divák sa môže zamerať na jedno či druhé, popri konverzačkách aj trochu zdriemnuť a vôbec to nevadí.

Tak tohle mi sedlo dokonale, jak Steve tak Rob jsou moje krevní skupina, tudíž jsem jejich rozmluvy a imitace různých filmových legend sledoval s úsměvem na rtech (ten film není žádná debilní potřeštěná komedie, ale prosluněný trip s lehkostí a šarmem Mini Coopera- ano, Mini, Itálie- The Italian Job, ale těch narážek je tam o mnoho víc). Film, co nemá žádný dramatický děj, film, který možná nemá ani scénář, ale o to lépe se na něj dívalo. O to spíš, jestli máte rádi anglický suchý humor a dokážete se naladit na jeho vlnovou délku. Plus samozřejmě bella Italia. Jen jedna věc- gosh, jak já se bojím krize středního věku, co vám po čtyřicítce zabuší na dveře... no ještě mi pár let "bezstarostného" mládí zbývá, che :-)

Těšil jsem se na bláznivou cestu napříč krásným italským venkovem. Dech beroucích záběrů přírodních krás Itálie je ve filmu dostatek, ale to je tak asi vše, co film nabízí. Vše ostatní je totiž šíleně nudné a nezábavné, jelikož veškerý humor je založený na imitování slavných osobností při nic neříkajících rozhovorech hlavních hrdinů. Moje hodnocení 40%.

Cestovatelské, ukecané, italské × místy trapné, nijaké, dost zívající, opakující se.Kluci trošku zadrhávali v zábavě, imitace známých osobností se dost opakovala, nějaké jejich problémíčky ve vztazích vesměs také. Jídlu a Itálii se bohužel nevěnovali tolik jako v prvním díle Velké Británii. Každopádně dovolená to musí být super. Do třetice je snad už nikam nevypraví... no nic, zatopím si, a budu si myslet jak se mám skvěle..

Oh my fucking God! To čo bolo? Trápnejší vyhráva? No potom má tento "skvost" asi až dvoch víťazov (aj keď Brydon išiel na nervy o kus viac ako umiernený Coogan). Podľa popisu to vyzeralo na zaujímavý film z môjho milovaného Talianska, no napokon to bola naťahovaná konverzačka plná trápnych dialógov a otravných imitácií. Spočiatku som si myslel, že Brydon má nejakú poruchu osobnosti, keď mal za potreby všetko vyjadrovať imitovanými hláškami slávnych osobností. Ale ako sa neskôr ukázalo, nebola to žiadna porucha, ale len číra extroverzia a snaha o výstrednosť. Jediné čo bolo na tomto filme dobré boli tie zábery na talianske scenérie a ešte aj tie zábery tajov talianskej gastronómie. Ale to som si rovno mohol pozrieť nejaký pekný gastro-dokumnent...