The Containment (2024)

Containment je ukázkovým příkladem promarněného potenciálu, který neirituje ani tak svou řemeslnou neschopností, jako spíše absolutní rezignací na smysluplnou dramaturgii. Tvůrci divákovi předkládají křečovitý scenáristický konstrukt, který mechanicky vrší jedno společenské a žánrové klišé za druhým – dysfunkční rodina, nuceně akcentovaná odlišnost, traumatizovaná mniška a do toho absurdní linka s amatérským exorcismem. Snímek se sice snaží profilovat jako břitká anti-klerikální kritika a psychologická sonda, ale paradoxně zůstává plně závislý na těch nejlacinějších proprietách subžánru posedlosti, vůči kterým se chce vymezovat. Tento ideový rozpor ústí v naprostou sterilitu.
Po formální stránce dílo fatálně selhává. Chybí zde jakákoliv gradace napětí nebo funkční práce s atmosférou. Místo budování psychologie postav sledujeme prázdné figury, k nimž nelze zaujmout sebemenší emocionální postoj. Tuto tvůrčí impotenci navíc podtrhuje tristní nasvícení – to očividně neslouží k budování kontrastu nebo strachu, ale funguje pouze jako laciná opona zakrývající produkční nedostatky pod rouškou nepřehledné šedi.
Největší divácká frustrace však pramení z faktu, že v jádru tohoto zmaru leží brilantní myšlenka. (SPOILER) Finální odhalení, že příčinou zla není nadpřirozená entita, nýbrž inherentní, ryzí psychopatie samotné dcery – je výborným zásahem do vyčerpaných šablon duchařských hororů. Bohužel, tento nosný motiv je bez milosti utopen v moři mdlé banality. Skutečnost, že se pod tuto infantilní snahu o šokující podívanou podepsal spolutvůrce vynikající Díry (El Hoyo), zůstává nepochopitelnou záhadou. Nejde jen o špatný film, je to učebnicová ukázka scenáristické sebevraždy.

...Nech brouka žít... jak se zpívá v jedné české písničce. No u tohohle „chrobáka" se to určitě nevyplatí. Tak trochu jinej a zároveň tuctovej film na téma posedlost, démon, „vymítání"a smrt někoho z rodiny. Neurazilo a díky své stopáži se to dalo v pohodě přežít. Nejde ale asi o nic co by delší dobu utkvělo v paměti. Slabé 3hvězdy

Jak jeptiška koukala, když viděla posedlou osobu levitovat. No to se stává, sestro. Kam bysme to měli okna, kdyby si ďábel, utiskovaný a diskriminovaný Ježíšem Kristem a Pannou Marií, nemohl aspoň občas trochu zařádit? I ďábel je přece Boží tvor a má svá práva.

Jedné noci, když Caroline spí, vleze ji do úst velký brouk (proč zrovna nosatec, netuším). Od té chvíle se v jejím těle usadí démon, jehož vypudit není vůbec snadné. Zvláštní démonický horor nabízí směs toho, co už trochu znalý divák viděl. Pár scén je dobrých, třeba účtování s chlípným profesorem, který přišel Caroline pomoci, Caroline na stropě či marná snaha !sic! jeptišky o exorcismus. Jedna z hlavních myšlenek možná je, že démon si nevybírá své oběti náhodou. Caroline má totiž pěkného kostlivce ve své skříni. Snad jen pro sběratele.(02.02.2026)