The Chemical Brothers: Don’t Think (2012)

Kdybych poslouchal elektroniku, určitě by The Chemical Brothers patřili mezi favority. Takže ve spolupráci s nějakou lehkou drogou, bych si takovej megakoncertík určitě užil. Naštěstí hudebně ujíždím na jiné vlně, na mírumilovné, zcela nezávadné, relaxační muzice ( např.Dead Congregation), takže mě nehrozí žádná protidrogová, nebo jiná léčebna !! Každopádně musím uznat , žeHey Boy Hey Girlje super song !

Dokonalá hra světel a barev, perfektní projekce a samozřejmě výborná muzika od Chemickejch brášků. Takhle nějak si představuju koncert, na kterém jsem sice naživo nebyl, ale našel si mě doma z modré placky, což znamená bezchybný obraz a volume vytočené do hlasitosti bouchání naštvaných sousedů na stěnu. Díky tomu a návštěvníkům Fuji festivalu nacpaným z telky ke mně do obýváku jsem tam pocitově řádil s nima (ruce a nohy byly k nezastavení). Klaustrofobicky klaunský výlet tuhle pařbu sice na chvilku přibrzdil, ale stejně tahle Chemie skvěle funguje i bez použití chemie syntetické na 100% ..

Hudebně geniální záležitost, která různým mixem skladeb vytváří nenapodobitelnou atmosféru do níž se rád vracím skrze opětovné pouštění alba. Co se týče "bonusu na víc" v podobě různých pohledů na "japonce mimo realitu" nebo "toulající se japonky", tak Don't Think nabízí svou obrazovostí a využitím kamery možnost ještě prohloubit psychadelický zážitek. Teď už to jen ochutnat naživo...

Nemysli. Nemysli si, že Chemical Brothers nemám rád. Ti jsou nejlepší. Jejich show taky skvělá. Takže mám hodnotit film nebo jejich skvělé vystoupení? Film. A jakože za chemiky bych dal hvězd 5, za film dám jenom 3, protože mě to prostě neupoutalo a dokonce po hodině jsem si říkal, že už mě to docela nudí... ono taky něco jinýho je se na to jenom koukat a něco jinýho je zažít to, že. Takže asi tak.

Stimulatívnou vizualitou napratané psychadelické úlety spoza stroboskopickej terapie-ordinujú legendárni chemici a Adam Smith. Spolu s "Prodigy", "Fatboyom" a "Crystal Method" možno dvojicu Tom Rowlands/Ed Simons považovať za pionierov slávneho "big beatu" a takisto za jednu z mnoha nemasových formácií, ktorá si právom vyslúžila aj úspech masový. Záznam pod patronátom A.S. z japonského Fujirock festivalu je slastiplná trýzeň, kochať sa prikovaný k sedačke pod paľbou z Dolby Surround 7.1. síce núti rytmicky podupávať nohou, avšak väčšina by aj tak najradšej vtrhla priamo pred "stage" a pripojila sa k rozpútanému peklu v podobe rozkokošených výskokov a jačavých výskaní, že Karolína?:) V Prahe ma "ochrankár" po odpálení štartovného singlu "Galvanize" vyviedol na pár minút von pretože ma čapol pri že vraj ilegálnej video dokumentácií (týpka vedľa samozrejme nechal točiť ďalej:), ešteže som zbadal polorozospatú recepčnú-dal jej postrážiť kameru a pred stlačením klávesy s nálepkou HBHG som bol už dávno naspäť-pripravený na: "don't think, just let it flow."