Talkshow s ďáblem (2023)

Nejlepší na tom je ten koncept, od kterého pravděpodobně máte stejně jako já velká očekávání - ale provedení je bohužel polovičaté a zklame. Retro atmosféra je fajn, ale hororu je tu jen maličko a to ještě tak stokrát viděného, že je to spíš k smíchu (démonická holčička se strašidelným hlasem, huh?). Řeči o tom, že je to nějaká sofistikovaná satira, taky nejsou úplně na místě. Je to prostě zábavná jednohubka, která neurazí, ale nechá vás divně hladové po filmu, který by tenhle super koncept uchopil lépe.

Námět "uniklého záznamu" tu byl už mnohokrát, ale "uniklý záznam veřejně vysílané talkshow" už zní o dost zajímavěji. I proto potěší že děj je pečlivě vystavěný, zpracování povedené a výkon Davida Dastmalchiana v hlavní roli doslova ďábelský. Chvíli trvá než se to rozjede a než vše začne zapadat, jakmile ale přijde první náznak něčeho znepokojivého, tak to funguje. Těch děsivých momentů tu není tolik, o to víc diváka díky povedené gradaci a stoupajícímu napětí vyděsí. Není to nejlepší ani nejstrašidelnější horor století, ale zajímavě uchopená žánrovka s dobrými herci, která sází na nepředvídatelnost, autenticitu a zručnost tvůrců.

Ono posledné roky je naozaj zázrak natrafiť na originálny horor. Vlastne ani neviem či by som to úplne zaraďoval medzi horory ale v podstate je to jedno pretože je to tak špecificky natočené a vymyslené, že nezáleží na žánri do akého film patrí. Ono si to tak trošku tvorí svoj vlastný žáner. Stvárnenie, nápad, herecké obsadenie...všetko tu neskutočne dobre spoločne hrá. Áno je to téma, ktorá už bola 1000x recyklovaná, no v takomto originálnom šate som ju videl prvý krát. Tento film určite nie je strata času a zaujme. Odporúčam.

Velmi chytrý počin, u něhož si jsou tvůrci vědomi, že pokud by byl natočen jako standardní žánrovka, tak by moc nefungoval, a proto zvolili něco jako found footage (i když jde spíš o ztracenou epizodu jedné talkshow a definici found footage úplně nesplňují) a úplně změnili dynamiku. Archaický formát 4:3 i brilantní sedmdesátková atmosféra působí naprosto autenticky a důvěryhodně a divák jako by se přenesl v čase. I koncept show je naprosto klasický, když v začátku vše vypadá jako bizarní, leč domluvená věc na zvýšení sledovanosti, jenže velmi brzy nastupuje plíživá atmosféra znepokojení, která celý koncept nabourává a vyvolává pochyby o tom, zda je všechno jen nepovedená show, nebo opravdu do pořadu zavítal ďábel. Velmi funkční jsou i černobílé prostřihy do zákulisí, které nahrazují reklamy a jen prohlubují až fyzicky nepříjemnou atmosféru. David Dastmalchian v hlavní roli je vynikající, v čemž mu pomáhá i jeho zvláštní a nepřehlédnutelná vizáž, která je hodně výrazná a zastiňuje všechny ostatní. O to větší je škoda, že bratři Cairnesové neukončili celý film s koncem talkshow, ale zvolili prazvláštní dovětek, který sice v kontextu příběhu dává smysl, do značné míry ale bourá jeho tajemnost a v kombinaci s viditelnými digitálními triky postrádá určité kouzlo a je zbytečně doslovný. Late Night with the Devil rozhodně patří k těm lepším satanským hororům, protože má nápad a stylové provedení a z klišé si částečně dělá přednost, jen zkrátka ke konci ""vyměkl" a měl potřebu vše až moc přesně vysvětlit. 80 %

Ambiciózní sestup do pekelných hlubin televizní zábavy sedmdesátých let, který sází na nostalgickou patinu a mrazivou nejistotu, ale ve výsledku zůstává tak trochu vězet na půl cesty mezi geniálním konceptem a žánrovou rutinou. Bratři Cairnesovi rozehrávají vizuálně podmanivou hru s formátem found footage, kde zrnitý obraz a autentické studiové napětí fungují jako skvělý katalyzátor pro budování atmosféry, která vás na hodinu a půl spolehlivě přikove do křesla. David Dastmalchian je v roli Jacka Delroye naprosto přesný – jeho portrét muže, který pro záchranu sledovanosti zaprodal i zbytky své integrity, je dostatečně vrstevnatý na to, aby utáhl i slabší momenty scénáře.. Hlavní problém však nastává v momentě, kdy se má ona plíživá nejistota přetavit v hmatatelný děs. Zatímco budování napětí skrze skeptické dialogy a bizarní hosty je zvládnuté na jedničku, finální akt se až příliš ochotně uchyluje k vizuálním efektům, které svou digitální doslovností lehce rozbíjejí tu pracně budovanou auru analogového zla. Tam, kde mohl film udeřit syrovostí, volí spíše lehce přepálenou gradaci, která sice nenudí, ale zároveň nedokáže doručit tu skutečnou, hlubokou katarzi, kterou úvodní minuty tak slibně naznačovaly. Výsledkem je tak sice velmi solidní, nápaditá a řemeslně poctivá žánrovka, která v záplavě hororové šedi jasně vyčnívá, ale k tomu, aby se stala skutečným kultem, jí chybí o něco pevnější sevřenost v závěru a méně sázek na jistotu v samotném zúčtování s divákem.70%