Tales from the Crypt (1972)

Navození atmosféry úvodní a velmi známou melodií na varhany mi přišlo, jako veliké klišé. Nacházíme se v kryptě a čeká nás její prohlídka - držte se tedy pohromadě, abyste se neztratili, protože krypta je rozlehlá. Bohužel paní v sice slušivém, ale do podzemních prostor nevhodném kostýmku ztratí brož (ta paní není nikdo jiný, než Joan Collins – Alexis z nekonečného seriálu Dynastie.). Ale není to to jediné, co se ztratí. Spolu s broží a kvůli broži se ztratí i početný ocas skupiny. Nicméně se řídí skautským heslem: „Choď vždy vpravo!“ Nebo tak nějak. A tak se na rozcestí vydají napravo. Dojdou až do síně připomínající Indiana Jonese a chrám zkázy. Tam natrefí na vetchého kmeta, který jim sdělí, že není cesty zpět. Bohužel nenastane žádná rubačka, ale časoskok, kterým se přeneseme do vánočně vyzdobeného obýváku. A až teprve zde to začne. Způsob, jakým je příběh vyprávěn – pozpátku - se mi líbí. Dozvídáme se tak události, které svedli/zavedli naše „turisty“ do krypty. První řekněme osud  „Vánoční vražda“ se mi líbí i přes své absurdity, jako je třeba nabírání krve servírovací dortovou lopatkou do sklenice na šampus. Je možné, že se mi líbí i proto, že zde již naplno prozradí podstatu příběhu. A řeknu vám, že je velice povedený - všechny příběhy se celkem povedli. Každý „turista“ z krypty a celkem jich je 5 nám zde tedy odvypráví svůj mrzký příběh. Tenhle film stojí za shlédnutí i v dnešní době, a dokonce i v případě, že takto staré filmy nemusíte. V tomto případě bych dokázal pochopit i remake!

Ač se to nezdá, tak většina povídek je originálních, jelikož jsou natočeny podle stejnojmenné comicsové série z 50. let. První povídkaSanta- půvabná Collinsová má nekalý záměr se svým mužem a do toho právě uprchl z vězení masový vrah. Celý příběh běží na pozadí rozhlasových koled, které dávají svým textem poněkud komický rozměr tomu, co se odehrává. Ve druhé povídceMilenkase nejen záletník dočká spravedlivého trestu. Třetí -Hračkář- je s P. Cushingem, který je zde vskutku děsivý. A hlavní motiv? Pomsta ze záhrobí! PovídkaTři přánívychází z prastarých pohádek a legend, které varují před tím, aby si člověk něco přál, jelikož následky budou vždy katastrofální. A pozor - dojde na střeva ve! Ponurá je poslední povídka -Ústav pro nevidomé, kde nový ředitel ústavu, bývalý lampasák, si splete pacienty s vojáky, a proto se rozhodne je řídit jako na vojně. Že se přepočítal, zjistí až pozdě. Stěny s žiletkami byly luxusní. Samozřejmě už po první povídce víte, kde se skupinka hlavních aktérů ocitla, což nijak neubírá na zábavnosti. Spíše pro milovníky starých hororů a sběratele.

A víte vy co? Když už zatoužíte po pětici hororově laděných povídek, raději koukněte na jakoukoliv z epizodVěřte nevěřte. Tales from the Crypt, oproti zmíněnému seriálu, totiž ničím neohromí. Jak se říká: kde nic není, ani smrt nebere. Po nějaké době si budu pamatovat zřejmě jen závěrečnou povídku, tu z ústavu pro slepé. 50%

Priemerný poviedkový horor s piatimi príbehmi, ktoré sú rozložené tak, aby dianie vo filme postupne naberalo na intenzite. Prvá dva príbehy boli mdlé a zvlášť ma nezaujali. Od tretieho už to bolo o čosi lepšie, objavili sa nejaké ľahko mrazivé momenty či hororové masky a záverečná epizóda bola nakoniec vcelku dôstojným zavŕšením celej tejto 70tkovej antalógie.

Hororová antologie, která si zvládá udržet kvalitu čtyřmi povídkami, aby to zabila pátou. Při té Francisovi jeblo a najednou měl potřebu minimálně třikrát recyklovat každý záběr, což mě fakt iritovalo. Jinak oukej. Obsah je přesně tak pulpový, jak se od Tales from the Crypt dá čekat a ani se nesnaží být něčím lepším. Zabijáckého Santu sice seriál zadaptoval líp, ale to filmu můžu těžko vyčítat. Kdyby poslední segment skončil tím, že slepci majora sežerou, dal bych o hvězdu víc.