Symfonie strachu (2013)

No neviem, ale tie dialógy vraha s pianistom počas jeho koncertu mi prišli veľmi divné, až smiešne a napätia tam nebolo ani za mak (s výnimkou 2 sekúnd, keď mu spadol mobil a rýchlo ho dvihol), inak žvásty oničom. Žiadny vrah by sa tak nevykecával. A Cusackov hlas v dabingu síce znie po telefóne fajn, ale k nemu sa absolútne nehodí, ak by to bolo zaujímavejšie, pozrel by som si to ešte raz v origo. No bola by to premárnená hodina a pol. Slabota, ktorá sa s Telefónnou budkou nedá vôbec porovnávať, to je úplne iná liga. A Wood ako pianista mi tiež vôbec nesedel.

Byl jsem v pondělí nemocnej a zdálo se mi jako dobrej nápad zhládnout nějakej film. Tak jsem vybral tento a vyplatilo se to. Byl jsem skoro po celou stopáž napjatý - (převážně) hudba a kamera fungovaly výborně. Herci hráli solidně, příběh byl originální a dokázal pořád vymýšlet nové zápletky a situace, takže se nebylo kdy nudit. Celkově jsem spokojený a vždy rád zhlédnu nějaký nový film tohoto typu.Vyhodnocení:Ve skutečnosti ta stopáž je tak 70 minutová 😁

Tento snímek jsem chtěl původně vidět hlavně kvůli Elijah Woodovi, ovšem má očekávání se ještě mnohem více zvedla při zjištění, že za scénářem k tomuto filmu stojí Damien Chazelle, tvůrce jednoho z mých nejdokonalejších filmových zážitků, Whiplash. Nakonec ale bohužel až o takovou pecku nejde, jelikož celá zápletka až příliš okatě pomrkává po Schumacherově Telefonní budce, jen s tím rozdílem, že je mnohem hůře zpracovaná, a to jak ve smyslu vyšponovaných dialogů, tak postupné gradace, napětí, ale především významu celé té hry mezi postavou klavíristy a vyhrožujícím telefonistou, kdy se hlavně závěr v podstatě zvrhne jen v tuctový thriller, s hodně nenápaditou, obyčejnou pointou. Tvůrci zde navíc nikterak nezapojili atmosféru, která by jistě též pozitivně přispěla k lepšímu výslednému dojmu a vytknout musím i pár vážně naivních scén, které filmu také dost ublížily. Co se jinak obsazení týče, Elijah bude mlaďounce vypadat snad ještě i v šedesáti, každopádně svou roli zde zvládl poměrně přesvědčivě, ovšem zklamalo mě (ne)využití Johna Cusacka, na kterého jsem se též těšil, nicméně ve filmu hraje především jen jeho hlas. Celkově se ale zkrátka jedná o takový poměrně nevýrazný thriller, který sice určitě nenudí, zároveň ho ale nemá naprosto co vytáhnout z onoho pomyslného, obyčejného průměru.

Veľmi slabučký trilerík, kde zaujme predovšetkým nápad a pekná hudba. No nič viac. Navyše sa tu dejú rôzne podivnosti, ktoré s realitou nemajú nič spoločné. To už som si radšej mohol pustiť Marvela. Ani psychický tlak záporáka na hlavnú postavu nebol bohviečo, čo prispelo len k priemernej atmosfére. Našťastie je tu nasadené rýchle tempo, takže to zbehlo pomerne rýchlo. Podpriemer.40/100

Nesporný milovník hudby Damien Chazelle si stejně jako v La La Landu vyhrál s odkazy na filmy jiných tvůrců. Jeho dialogy jsou vtipné, námět chvílemi sice malinko připomíná Sedmý terč, ale scénář má švih. Vše výborně funguje až do chvíle, kdy Tom nechá zpívat svoji ženu. Pak se najednou přesuneme do špatného akčního béčka a koukáme na jedno tupé klišé za druhým. Vše je korunováno neprůstřelným Tomem, který po pádu z mnohametrové výšky mírně kulhá. V každém případě si nyní budu raději dávat pozor na klavíristy, ovládají evidentně různá bojová umění, umí létat a jsou neprůstřelní. Damiene, Damiene, máte takové pointy zapotřebí? No nemáte. Už chápu, proč jste si to nechtěl režírovat sám.