Švindlíři (2003)

Výstup z komfortní zóny velkofilmů Ridleymu docela sluší, ale scenáristicky to pokulhává. Oceňuji promyšlenost hlavní postavy Roye, coby neurotického zlodějíčka, který má své zásady a potřebuje nasměrovat jistým morálním očistcem. Na téhle úrovni to fungovalo  dobře a ve finále katarze alespoň v tomhle komorním měřítku dorazila. Horší je to se samotným provedením “heistu/twistu” celé krimi zápletky, která v sobě nese spousty děr a nesmyslnou předvídatelnost. Cage byl každopádně ďábelsky dobře na roli připravený a jeho perfektní kombinace tiků, nerozvity a dokonalosti je pro film velmi důležitá, stejně jako supportující Alison Lohman, která tomu dodávala jistou feel good energii. Je to takový ten otcovský film, který si společně pustíte při nedělním obědě a zabaví to téměř půlku rodiny.

Jeden z těch filmů, do kterých jsem šel spíše s nedůvěrou a nakonec odcházím příjemně překvapen. A dokonale oblbnut, což se cení. Obsesivní Nicolas Cage a jeho tiky skvělé, Alison Lohman v roli čtrnáctileté puberťačky naprosto přesvědčivá a společně jim to náramně šlape. A i ten do pozitivna laděný konec funguje nadmíru dobře.

Podivný film, na to že je od mistra nad mistry Ridley Scotta. Asi to nejslabší, co jsem od něj viděl. Nicolas Cage hraje tu svoji roli skvěle, ale celkovém kontextu je to k ničemu.  Můj oblíbenec Sam Rockwell naopak nijak nezáří a Alison Lohman hraje ve 23 čtrnáctiletou dívku, což nemůže fungovat. Film má překvapivý závěr, ale - jak píšou někteří recenzenti - je spíše na škodu. Kdyby to skončilo hned po tom "výbuchu" pro Roye, bylo by to lepší. Než to nechat dojít do slaďózního konce. Navíc se to spojení Roye s prodavačkou ze supermarketu dalo velmi očekávat.

Vůbec nevím, jestli to nějak souvisí, ale přijde mi zajímavé, že z post 9/11 Ameriky mám v sobě uloženou nějakou zvláštně útěšnou, smířlivou atmosféru tehdejších šejdířských filmů Fun with Dick & Jane, Catch Me If You Can, Ocean's Eleven a teď čerstvě ještě tohoto. Mám tendence být k tomu pak nějak inherentně shovívavější, což platí i v případě Matchstick Men. Ten ale má bohužel tu svízel, že jakmile se k němu byť jen maličko vrátíte v myšlenkách, dojde vám jak to nedává smysl dějově, logicky, stylisticky, prostě nijak, přičemž tím hlavním problémem nakonec je scénář, který šikanuje protagonistu od začátku, aby dospěl k pointě, která tu postavu jakoby zaslouženě zšikanuje ještě trochu navíc. [spojler] Bavila mě ta vize Leona, který by na konci filmu zjistil, že Matylda je ve skutečnosti Gary Oldman v gumové masce, ale to je ode mě prostě škodolibý a ten film přitom chce být naopak hrozně konejšivý. Zvláštní bylo, že z mnoha důvodů jsem měl tendence pořád propadat během sledování pocitu, že ten film se odehrává někdy v sedmdesátkách nebo osmdesátkách.

Těch 60-65% je asi přesné ohodnocení. Film se táhne ale udrží váš při smyslech zajímavé zápletky a jejich odkrývání. Závěr byl super, nečekaně super. Ty překvapení na konci jsou většinou to nejlepší. Super obsazení, drama a prostě "podvůdky" neříkám že za půl roku si na to vzpomenu ale po shlédnutí to v myšlenkách na pár dní zůstane.